130 C 57/2022-34 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 135 Kč z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému v souvislosti s jízdami v dopravním prostředku žalobce bez platných jízdních dokladů dne 26. 9. 2018, 23. 4. 2019, 8. 6. 2019, 31. 1. 2021, 7. 5. 2021 a 12. 5. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobcem, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne 26. 9. 2018 autobusovou linkou [číslo] dne 23. 4. 2019 autobusovou linkou [číslo] dne 8. 6. 2019 autobusovou linkou [číslo] dne 31. 1. 2021 tramvajovou linkou [číslo] dne 7. 5. 2021 tramvajovou linkou [číslo] dne 12. 5. 2021 tramvajovou linkou [číslo] provozovanými žalobcem. V průběhu přepravy byl kontrolován oprávněnými zaměstnanci žalobce, kterým se neprokázal platnými jízdními doklady. Po provedených kontrolách uzavřel žalobce se žalovaným Dohody s cestujícím [číslo] v nichž žalovaný uznal co do důvodu a výše pohledávky žalobce za jeho osobou ve výši 1 520 Kč v roce 2018 a 2019 a ve výši 1 525 Kč v roce 2021, které se skládaly z dlužného jízdného ve výši 20 Kč a 25 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč Tyto částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobci nejpozději do patnácti kalendářních dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla při kontrolách v roce 2018 zjištěna z [číslo obč. průkazu], v roce 2019 prostřednictvím Policie ČR a v roce 2021 z [číslo obč. průkazu]. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky došlo ve dnech 26. 9. 2018, 23. 4. 2019, 8. 6. 2019, 31. 1. 2021, 7. 5. 2021 a 12. 5. 2021 k uzavření smluv o přepravě osob dle ust. § 2550 občanského zákoníku. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej žalobce přepravil do místa určení, a současně povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3 a 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné bylo stanoveno ve výši 20 Kč v roce 2018 a 2019, v roce 2021 činilo jízdné 25 Kč. Protože se žalovaný neprokázal platnými jízdními doklady, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalovaném částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, pokud jde o tramvajovou linku, a v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c), odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, pokud jde o autobusovou linku. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobci částku 9 135 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby ve výši po 100 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.