106 C 276/2023-74 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 26. 5. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 12 480 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 25. 8. 2006 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaná stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek v celkové výši 13 944 Kč, jenž představuje sjednané příslušenství. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit celkovou částku ve výši 34 944 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i splatnost celkového závazku připadla na 24. 8. 2007. Žalovaná však půjčku nesplácela řádně a včas, původnímu věřiteli uhradila částku ve výši 22 464 Kč. Na Souhrnný poplatek byla započtena částka ve výši 13 944 Kč a na jistinu pohledávka ve výši 8 520 Kč. Žalovaná se tak ode dne 25. 8. 2007 dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 12 480 Kč, jenž představuje součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 12 480 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 0 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 12 480 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo k témuž dni postoupení pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávek bylo účinné k témuž dni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 11. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky nebylo ze strany žalované na dluh ničeho uhrazeno. Předmět žaloby tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 12 480 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně zaslala žalované dne 26. 4. 2023 Předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 26. 10. 2023, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze Smlouvy o půjčce uzavřené dne 25. 8. 2006 mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit spolu s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč, celkem se žalovaná zavazuje zaplatit celkovou částku ve výši 34 944 Kč v 52 týdenních splátkách po 672 Kč s tím, že první splátka je splatná do 7. dne od data uzavření této smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od [právnická osoba] převzala v hotovosti uvedenou částku půjčky. Smlouva je datovaná a účastníky podepsána. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že tyto jsou součástí uzavřené smlouvy. Z Přílohy [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti [právnická osoba] a přechodnou [právnická osoba] [anonymizováno] vzal soud za prokázáno, že byla postoupena na tuto společnost pohledávka za žalovanou vyplývající ze Smlouvy [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 učiněné společnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že původní věřitel oznamuje žalované, že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o půjčce [číslo] na [právnická osoba] [anonymizováno] l. Z poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2015 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne je žalované odesílána korespondence na adresu [adresa]. Z Oznámení o postoupení pohledávky učiněné [právnická osoba] [anonymizováno] dne 11. 9. 2018 vůči žalované vzal soud za prokázáno, že přechodný věřitel oznamuje žalované, že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o půjčce původního věřitele společnosti [právnická osoba] [číslo] včetně příslušenství na žalobkyni. Z Poštovního podacího archu ze dne 13. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne [právnická osoba] [anonymizováno] odesílala žalované korespondenci na adresu [adresa]. Z Předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce vyzývá žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společnosti [právnická osoba], a to ve lhůtě do 9. 5. 2023. Z Poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2023 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní dne 24. 8. 2018 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy [číslo] vůči žalované na žalobkyni. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 25. 8. 2006 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě, které původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 21 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit peněžité prostředky navýšené o souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč, tj. zavázala se zaplatit celkem částku 34 944 Kč v 52týdenních splátkách po 672 Kč. Žalovaná smlouvu datovala, podepsala, přičemž svým podpisem stvrdila, že od původního věřitele převzala jistinu půjčky. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] dne 19. 6. 2015 došlo z účinností ke dne 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] na přechodného věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 a na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, došlo k témuž dni k postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Přípisem. Žalovaná celkem původnímu věřiteli uhradila na půjčku částku 22 464. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2023, odesílanou dne 27. 4. 2023, byla žalovaná vyzývána k úhradě neuhrazené pohledávky, vyplývající ze Smlouvy o půjčce [číslo]. V daném případě soud uzavírá, že žalobu nepovažuje za důvodnou, proto ji zamítl v plném rozsahu. Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, ust. § 657 / dále o. z./. Současně je nutno na danou věc aplikovat i zákon [číslo] Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud danou smlouvu neshledává jako platnou. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli Smlouvu o půjčce, jejíž součástí je i ujednání o souhrnném poplatku, které soud hodnotí jako nepřiměřeně vysoké a v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 o. z., neboť představuje při jistině 21 000 Kč představuje souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč, tj. 66 % půjčené jistiny. Toto ujednání je nepřiměřeně vysoké a bylo sjednáno v neprospěch spotřebitele – žalované. Toto ujednání ovšem nelze oddělit od zbylé části obsahu smlouvy, neboť je zřejmé, že bez sjednání souhrnného poplatku by původní věřitel daný právní úkon neučinil, neboť sám uvádí, že tento souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků a je zde zřejmá jeho ekonomická funkce, která je totožná s funkcí úroků. Soud hodnotí smlouvu neplatnou jako celek. Z žalobních tvrzení vyplývá, že původně bylo žalované poskytnuto 21 000 Kč, ze strany žalované bylo právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuto celkem 22 464 Kč. Za této situace soud považuje žalobu žalobkyně za nedůvodnou, neboť na původně poskytnutou jistinu je nutno započíst veškeré plnění poskytnuté žalovanou z čehož vyplývá, že žalovaná uhradila vše, co jí bylo původně poskytnuto. Žalovaná již není vůči žalobkyni povinna k žádnému plnění, což vyplývá i z ust. § 457 o. z., dle kterého je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. V případě peněžitého plnění pak bylo na soudu, aby sám toto plnění vyúčtoval a t