107 C 286/2023-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou ze dne 24. 8. 2023, doručenou soudu dne 28. 8. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výživného neprovdané matky ve výši 500 Kč měsíčně do doby než syn účastníků [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] dovrší věku dvou let. Žalobkyně tvrdila, že je svobodná, bydlí v podnájmu v bytě o velikosti 2 + 1 s nezletilými dětmi a je na rodičovské dovolené. Ze soužití s žalovaným má 2 nezletilé děti [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]). Žalobkyně uvedla, že žalovaný opustil společnou domácnost a odstěhoval se ke své matce v červenci 2023. Žalobkyně nemá jiný příjem než rodičovský příspěvek, přídavky pro nezletilé děti a příspěvek na bydlení (v červenci 2023 celková částka 14 660 Kč), co se týče výdajů, náklady na bydlení činí 10 000 Kč měsíčně, dále hradí 1 000 Kč měsíčně zálohu na elektřinu a 500 Kč měsíčně zálohu na plyn. Žalovaný nemá žádný pravidelný měsíční příjem, je v evidenci Úřadu práce, bydlí v domácnosti své matky. Žalovaný nepřispívá na výživu žalobkyně dobrovolně ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání konanému dne 21. 12. 2023 se ani žalobkyně ani žalovaný bez omluvy nedostavili, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen„ o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla k důkazu pouze rodné listy nezletilé dcery [jméno], [datum narození] a nezletilého syna [jméno], [datum narození] a výslech účastníků. Soud však dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., provedl důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu vyplývající z obsahu spisu, zejména z žalobních tvrzení. Z výpisu z informačního systému základních registrů žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je matkou [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Z výpisu z informačního systému základních registrů žalovaného soud zjistil, že žalovaný je otcem [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], trvalý pobyt má na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] ze dne 8. 9. 2023 (a ze sdělení z 6. 10. 2023) soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 24. 3.2021 dosud a podporu v nezaměstnanosti nepobírá. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] ze dne 12. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání do 8. 3. 2023. Dále bylo ze sdělení ČSSZ a [stát. instituce] zjištěno, že žalovaný ani žalobkyně nepobírají důchod ani dávky nemocenského pojištění. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] a [spisová značka] ze dne 24. 11. 2023, který dosud nenabyl právní moci, soud zjistil, že nezletilé děti [jméno] a [jméno] byly na základě schválené dohody rodičů svěřeny do střídavé péče rodičů a otci i matce byla stanovena povinnost platit na výživu každého dítěte 500 Kč měsíčně. 5. Žádné další důkazy účastníky navrhovány a předloženy nebyly. 6. Žalobě nelze vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilého syna [celé jméno žalovaného], který se účastníkům narodil dne [datum], a tudíž jej ve smyslu ust. § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) stíhá povinnost hradit matce příspěvek na výživu po dobu dvou let od narození dítěte v přiměřeném rozsahu. Bylo však zapotřebí, aby soud zjistil náležitě skutkový stav, zejména zda skutečně přetrvává situace popsaná v žalobě, tedy že účastníci stále společně nežijí a že žalovaný na výživu žalobkyně od podání žaloby do současné doby nepřispívá ničeho. Dalším předpokladem pro to, aby bylo možno žalobkyni výživné přiznat, jsou náležitě zjištěné osobní a majetkové poměry obou účastníků, tedy jak žalobkyně jako osoby oprávněné (její zvýšené výdaje a její příjmy), tak žalovaného jako osoby povinné ve smyslu ust. § 913 o. z., neboť pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud v prvé řadě neměl prokázáno, zdali trvá situace popsaná v žalobě, tj. že účastníci spolu nežijí a žalovaný na výživu žalobkyně ničeho nepřispívá. Ve vztahu k žalovanému soud jeho majetkové poměry nezjisti. Zjistil pouze, že žalovaný je povinen platit na výživu nezletilých dětí 2x 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně (stejně jako žalobkyně žalovanému při jejich střídavé péči), nezjistil, jaké jsou jeho příjmy, jaké jsou jeho pravidelné výdaje a v jaké částce by byl schopen výživné ve prospěch žalobkyně hradit. Rovněž není soudu známo, jaké jsou aktuální příjmy žalobkyně, jaké jsou její odůvodněné výdaje a v jaké výši by příspěvek od žalovaného byl odpovídající. Tyto skutečnosti by bylo možno zjistit při jednání, pokud by se žalobkyně dostavila a navrhla nějaké důkazní návrhy k prokázání těchto tvrzení. Vzhledem k tomu, že se účastníci bez omluvy nedostavili a nebylo možno zjistit náležitě skutkový stav pro to, aby bylo možno žalobě, byť jen částečně, vyhovět, soudu nezbylo než žalobu zamítnout. 7. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.