108 C 199/2023-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 33 745,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 19. 11. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobkyně celkem částku 33 460 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč. Splátky však žalovaná neplatila včas, na úhradu svého závazku zaplatila pouze 2 890 Kč a v důsledku nezaplacení sjednaných splátek se dosud neuhrazená část dluhu stala splatnou ke dni 19. 1. 2022. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena rámcovou a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a 25. 10. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 16 561,84 Kč, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 422,01 Kč a nezaplaceného příslušenství v podobě nesplaceného úroku a poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 1 463,67 Kč a 8 056,85 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 527,98 Kč, nezaplaceného inkasního poplatku ve výši 2 959,66 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a dále jdoucího úroku z prodlení. 2. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 19. 11. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 15 460 Kč formou 14 měsíčních splátek po 2 390 Kč Smlouva dále obsahuje úpravu dalších smluvních práv a povinností. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z obsahu smlouvy o úvěru. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázáno, že žalovaná prohlásila před uzavřením smlouvy věřiteli, že je zaměstnaná, má k dispozici výdělek ve výši 8 065 Kč, je svobodná a bydlí u rodičů. Má výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady ve výši 3 860 Kč měsíčně, na bydlení 1 500 Kč měsíčně. Předložila pracovní smlouvu a blíže neidentifikovaný výpis z bankovního účtu. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou z této smlouvy žalobkyni. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhovení smluv o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů. Dne 10. 11. 2022 společnost [právnická osoba] vyhotovila oznámení o postoupení pohledávek, jímž žalované oznámila postoupení předmětné pohledávky žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala ke splnění dluhu žalobkyni v e lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 11. 11. 2022 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a kopie části podacího archu. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě původní věřitel poskytl žalované částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 14 měsíců spolu s poplatky v celkové výši 15 460 Kč po 2 390 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně v řízení poskytla k prokázání skutečnosti, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, pouze vyhotovení žádosti o úvěr, v níž jsou pouze údaje uváděné žalovanou, z nichž vyplývá, že žalovaná v době uzavření smlouvy dosahovala příjmu pouze ve výši 8 065 Kč. Sjednaná splátka tak představovala téměř 30 % jejího měsíčního příjmu, navíc při nepravděpodobně nízkých měsíčních výdajích na veškeré živobytí žalované ve výši 5 360 Kč, jak jsou v žádosti uvedeny. Z obsahu žádosti je patrno, že péči, kterou snad předchozí věřitel věnoval zkoumání úvěruschopnosti žalované rozhodně nelze nazvat péčí řádnou. Nelze dospět k jinému závěru než, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem s odbornou péčí zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, s čímž je spojena zákonná sankce neplatnosti uzavřené smlouvy. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 18 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 2 890 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 15 100 Kč, neboť žalovaná částku 2 890 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 15 110 Kč) byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Prodlení žalované pak nastalo ke dni 25. 11. 2022 v důsledku uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.