108 C 285/2023-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 17 536,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“) uzavřel se žalovanou dne 9. 8. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši 8 592 Kč, to vše ve sjednaných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Své smluvní povinnosti žalovaná řádně neplnila, na úhradu závazku zaplatila pouze 1 349,99 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to zjištěním z údajů uváděných žalovanou o jejích příjmech a výdajích a nahlédnutím do dokladů, které žalovaná k těmto údajům poskytla. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně proto požaduje také zaplacení sjednaného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 9. 8. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu se úrokem a dalšími úhradami v celkové výši 8 592 Kč formou 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Téhož dne je datována žádost žalované o úvěr, v níž uvedla, že je na mateřské dovolené, jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, je svobodná a má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti. Výši svých nákladů vyčíslila částkou 6 320 Kč a výši nákladů na bydlení u rodičů částkou 1 000 Kč. Předložila rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze žádosti o úvěr. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 původní věřitel postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni, jak má soud za prokázáno z obsahu smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů. Dne 9. 2. 2023 bylo vyhotoveno oznámení o postoupení pohledávek adresované žalované, jímž byla informována o změně v osobě věřitele a vyzvána ke splnění dluhu do 10 dnů od obdržení této výzvy, která jí byla odeslána doporučenou poštovní zásilkou dne 10. 2. 2023 Tyto skutečnosti má sodu za prokázány z oznámení o postoupení pohledávek a části poštovního podacího archu. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 14 měsíců formou sjednaných splátek spolu s další částkou ve výši 8 592 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soudem zjištěný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. I tímto omezeným způsobem však musel poskytovatel úvěru dospět k jednoznačnému závěru, že žalovaná není schopna úvěr splácet, neboť pokud jejím jediným příjmem byly dávky státní sociální podpory v podobě rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč, z něhož byla nucena pokrýt životní náklady své a jednoho nezaopatřeného dítěte, nelze dospět k jinému závěru, než že žalovaná nebude schopna sjednanou zápůjčku splácet. Výši výdajů uváděné žalovanou si věřitel navíc nijak neověřil, spolehl se pouze na údaje uváděné žalovanou. Poskytovatel úvěru tak poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 téhož zákona, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 1 349,99 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 8 650,01 Kč, neboť žalovaná částku 1 349,90 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 24. 2. 2023, neboť k zaplacení byla žalobkyní vyzvána do 23. 2. 2023. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.