109 C 155/2023-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 10 768 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 406,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 674,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 990,73 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 15 % ročně z částky 3 724,85 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 20. 10. 2020 smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 450 Kč, za administrativní činnost 465 Kč a za splátky v místě bydliště 900 Kč. Žalovaná uhradila pouze 2 528 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 10. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit se zapůjčenou částkou úrok 481 Kč, 2 450 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 465 Kč náklady na vyhodnocení úvěru a 900 Kč za inkaso plateb v bydliště, celkem 9 296 Kč, dluh měl být uhrazen ve 14 měsíčních splátkách po 664 Kč. 4. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaná celkem uhradila 2 528 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek pak soud zjistil, že pod [číslo] byla postoupena také pohledávka za žalovanou. 6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Toto prokazovala smlouvou o úvěru ze dne 20. 10. 2020, kdy bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla u jednání dne 25. 7. 2023 poučena o doplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a dost. 1 a 3 o.s.ř. Jelikož tvrzení k zkoumání solventnosti doplněno nebylo, nebyly navrženy důkazy, je smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč, tato uhradila 2 528 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu ve výši 2 472 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 28. 3. 2023 se dle podacího lístku dostala k poštovní přepravě 29. 3. 2023, žalovaná je tak povinna plnit 11. 4. 2023, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž bylo přihlédnuto k tomu, že žalobkyně se domáhala zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně a soud nemůže překročit žalobní návrh. Žalobkyně aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 o. z. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované je ve vyšší části, avšak žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.