109 C 236/2023-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 16 649,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 793,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 402,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 350 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 18,44 % ročně z částky 8 350 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 12. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaná se s touto částkou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně také úrok 5 101 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč a 2 316 Kč poplatek za komfortní splácení. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 1 650 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 402,40 Kč je vypočten z úroku ve výši 18,44 % ročně z částky 8 350 Kč od 12. 9. 2022 do 14. 12. 2022 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 793,08 Kč je vypočten ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 350 Kč od 27. 2. 2022 do 14. 12. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze zákaznické karty/žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 12. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že adresu trvalého pobytu má [obec], [ulice a číslo] (adresa [stát. instituce]). Žije jako nájemce na adrese [adresa], má středoškolské vzdělání, je rozvedená. Jako pracovní zařazení je uvedeno ID (invalidní důchod), čistý příjem žalované činí 7 168 Kč, čisté příjmy domácnosti 19 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 1 500 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 9. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kdy žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, tato se zavázala zaplatit také 5 101 Kč úrok, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za komfortní splácení 2 316 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v 52 týdenních splátkách po 364 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 353 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek pak soud zjistil, že pod [číslo] byla postoupena pohledávka za žalovanou. 6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 (§ 1879 o.z.), kdy bylo prokázáno, že součástí postoupených pohledávek je také pohledávka za žalovanou. Smlouvu o postoupení uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník. Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla poučena u jednání dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je nutno doplnit tvrzení, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala solventnost žalované a k tomu navrhnout důkazy. Žalobkyně tvrzení nedoplnila, důkazy nenavrhla. Byl proveden důkaz pouze zákaznickou kartou. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Již ze samotné zákaznické karty však vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost nesplnila, vůbec se nezabývala výdaji, jaké žalovaná má, jedná se o výdaje spojené s bydlením a hrazením základních životních potřeb. Jsou zde uvedené pouze odhadované měsíční výdaje 1 500 Kč. Je vyloučeno, aby žalovaná za tuto částku byla schopna hradit své náklady na živobytí v měsíční výši. Také příjem žalované ve výši 7 168 Kč, který plyne z invalidního důchodu, není dostatečný k tomu, aby kromě zajišťování životních potřeb, mohla hradit úvěry. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně pátrala v rejstřících, a to např. rejstříku vedených exekucí, byla by si vědoma, že proti žalované jsou vedena exekuční řízení. Z rejstříku vedených věcí u zdejšího soudu vyplynulo, že proti žalované jsou vedena exekuční řízení např. pod sp. zn. 125 EXE 4020/2014, 127 EXE 4432/2014, 128 EXE 1300/2016, 126 EXE 2332/2017, 126 EXE 1403/2018, kdy žalovaná je v postavení povinné. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně solventnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru řádně nezkoumala, je smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila částku 1 650 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu mezi těmito částkami, a to 8 350 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 16. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky, výzva byla dána k poštovní přepravě 13. 1. 2023, jak vyplynulo z podacího lístku. Dne 23. 1. 2023 je tak žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Úroky z prodlení jsou v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož soud nemůže přiznat vyšší nárok, než jakého se žalobkyně domáhá, výše úroků z prodlení byla přiznána ve výši 11,75 % ročně. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.