109 C 352/2022-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 10 805,6 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 13. 3. 2017, žalovanému byl poskytnut úvěr 61 000 Kč. Ve smlouvě si účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do zaplacení s tím, že se dohodli, že všechny smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově č.j. 130 C 186/2018 – 38 ze dne 11. 7. 2018 bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, 18 197,40 Kč, když tato druhá částka představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 69 994 Kč do 9. 5. 2018. Žalobkyně se tak domáhala úhrady smluvní pokuty za další období, kdy žalovaný závazky neplnil od 10. 5. 2018 do 14. 3. 2022 z částky 69 994 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2017 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli výše uvedenou smlouvu, kdy žalovanému bylo poskytnuto 61 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit celkově žalobkyni částku 134 088 Kč, dluh měl být splácen ve splátkách po 5 587 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců. 4. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 11. 7. 2018, č.j. 130 C 186/2018 – 38, soud zjistil, že ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 9. 5. 2018 do zaplacení, částku 18 197,40 Kč a úrok ve výši 90,83 % z částky 58 987,08 Kč od 23. 8. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 160 905 Kč a náklady řízení ve výši 14 979 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci 28. 8. 2018. 5. Žalobkyně se domáhala po žalovaném úhrady smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 o. z. Tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, což prokazovala smlouvou o úvěru ze dne 13. 3. 2017, ze které soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 61 000 Kč, tento se zavázal celkem uhradit žalobkyni částku 134 088 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno zkoumat, zda před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním k hlavnímu závazku, což je smlouva o úvěru, pokud by závazek hlavní platný nebyl, nemůže být platný ani ujednání vedlejší. Žalobkyně v žalobě řádně netvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a svá tvrzení neprokazovala. Ač byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tvrzení nedoplnila, návrhy na dokazování nenavrhla. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Jelikož je hlavní závazek neplatný, tento je neplatný jako celek. Smluvní pokuta je pouze zajišťovacím institutem a bez hlavního závazku sama o sobě existovat nemůže, jak již bylo uvedeno výše. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Na shora uvedeném nic nemění ani skutečnost, že o předchozím návrhu žalobkyně vztahujícímu se ke stejné smlouvě bylo soudem rozhodnuto formou platebního rozkazu, kdy soud již nemůže polemizovat o vhodnosti či nevhodnosti zvoleného postupu předchozího řízení, jelikož rozhodnutí (platební rozkaz) je pravomocné. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.