111 C 31/2023-20 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2023 domáhal se žalobce po žalovaném vyklidit byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v [obec] [část obce] do patnácti dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že tento se nachází ve vlastnictví žalobce, žalovaný byl nájemcem bytu na základě přechodu nájmu bytu po předchozí zemřelé nájemkyni, s níž byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, právo nájmu zaniklo žalovanému ke dni 24. 11. 2022, kdy mu byla doručena písemná výpověď z nájmu bytu, žalovaný byt nadále užívá. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl, aniž by bylo nařízeno jednání, protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný projevil souhlas tím, že ve stanovené lhůtě se k výzvě soudu nevyjádřil, výzva mu byla doručena dne 20. 3. 2023 do vlastních rukou náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu). Z předložených listin má soud za prokázáno, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v [obec] [část obce], žalovaný byl nájemcem do 24. 11. 2022, kdy mu byla doručena písemná výpověď z nájmu bytu pro neplacení nájemného, kdy povinnost k zaplacení žalovaný nesplnil ani v dodatečné lhůtě stanovené ve výzvě před výpovědí. Žalobce dopisem ze dne 19. 12. 2022 vyzval žalovaného k vyklizení bytu před podáním žaloby, dopis byl doručen dne 22. 12. 2022 uložením na poště. 3. Z hlediska skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaný nadále užívá byt ve vlastnictví žalobce i poté, co dne 24. 11. 2022 zaniklo jeho právo nájmu, ode dne 25. 11. 2022 žalovanému žádný právní titul k užívání bytu nesvědčí, žalovaný byt nevyklidil a nepředal ani poté, co ho žalobce vyzval k vyklizení bytu. 4. Právně byla věc posouzena dle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako závazek vzniklý ze smlouvy o nájmu bytu. Po smrti nájemce došlo k přechodu nájmu dle § 2279 odst. 1 o. z. na žalovaného. Ve vztahu ke skončení nájmu věc posoudil dle § 2291 a § 1040 o. z., kdy nájem zanikl okamžikem doručení výpovědi z nájmu a žalobce má právo na ochranu svého vlastnického práva proti žalovanému, který do něj neprávem zasahuje tím, že byt dosud nevyklidil a žalobci nepředal. Soud proto žalovanému uložil povinnost byt vyklidit a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný, který byl procesně neúspěšný, je povinen zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši 5 900 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a paušální náhradou hotových výdajů žalobce v částce 900 Kč přiznanou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem tři úkony, a to přípravu věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, každý úkon po 300 Kč. Náhrada nákladů spočívající v odměně advokáta a jeho hotových výdajích, nebyla žalobci přiznána, protože u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů v soudních řízeních. Není-li v řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (viz usnesení NS ČR ze dne 25.10.2017 sp. zn. 28 Cdo 315/2017). V dané věci byla řešena otázka bezesmluvního užívání bytu, která se v agendě statutárního města Havířov objevuje dlouhodobě a opakovaně, a proto zjevně jde o specializovanou problematiku, která je (nebo by měla být) specializovaným zaměstnancům žalobce již dlouhodobě a podrobně známa. Za uvedené situace se tudíž případný požadavek žalujícího města na náhradu výloh spojených s jeho advokátním zastoupením v projednávané věci nejeví obhajitelným.