111 C 46/2023-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplatit částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 23. 8. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že dne 3. 6. 2020 poskytl právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanému peníze ve výši 20 000 Kč a učinila tak bez právního důvodu, žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne 21. 7. 2022, žalovaný dluh neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, doručení předvolání i žaloby bylo stanoveno ke dni 13. 3. 2023 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování přečtením listin a to smlouvy o spotřebitelském úvěru, záznamu o výplatě částky, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení o postoupení a předžalobní upomínky s dokladem odeslání, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Byla vyhotovena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, v níž nebylo uvedeno datum uzavření a smlouva nebyla označena ani žádným číslem, dle obsahu smlouvy měl žalovaný (fyzická osoba) jako klient získat ke dni 3. 6. 2020 od věřitele [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“) bezúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, úvěr byl splatný 1x měsíčně ve výši úroků z čerpané výše úvěru, celkem měl žalovaný zaplatit věřiteli částku 80 000 Kč (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 25 % měsíčně. Listina, na které byla smlouva o úvěru soudu předložena, neobsahovala podpis žalovaného ani žádný jiný verifikační údaj jeho se týkající. Dle potvrzení o provedené platbě ze systém [anonymizována dvě slova], [IČO] byla žalovanému dne 3. 6. 2020 převodem na bankovní účet vyplacena částka 20 000 Kč, majitel účtu byl identifikován rodným číslem, které bylo shodné s rodným číslem žalovaného. Mezi věřitelem [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO] jako postupníkem byla dne 21. 7. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která v příloze obsahovala identifikaci žalované pohledávky postoupené ve výši 20 000 Kč. Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně žalovanému v dopise ze dne 12. 8. 2022, jež byl poštou odeslán na adresu trvalého bydliště žalovaného ve stejný den. V dopise bylo uvedeno, že dne 21. 7. 2022 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], [IČO] a ta následně dne 22. 7. 2022 ji postoupila žalobkyni. V řízení nevyšlo najevo, že k úhradě žalované částky byť částečně došlo. 4. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud se však v první řadě zabýval posouzením rozhodné skutečnosti, zda žalobkyně je nadaná aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, tedy, zda je nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Žalobkyně svou legitimaci odvozovala z postupní smlouvy uzavřené dle § 1879 o. z. Provedením důkazu soudu předloženou smlouvou ze dne 21. 7. 2022 (kdy žalobkyně existenci jiné smlouvy ani netvrdila) bylo ale zjištěno, že nabyvatelem žalované pohledávky byla společnost [právnická osoba], [IČO], tedy nikoliv žalobkyně. Soudu předložené oznámení o postoupení pohledávky nebylo relevantním důkazem o nabytí pohledávky žalobkyní za situace, kdy oznamovatelem nebyl postupitel a současně ohledně oznamující žalobkyně bylo v řízení z jí předloženého písemného důkazu zjištěno, že není vlastníkem předmětné pohledávky. Svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila soudu poskytnutí příslušného poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, protože procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.