111 C 93/2023-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 4. 1. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 21. 8. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], bezdůvodně obohatil o částku 16 000 Kč, kterou mu právní předchůdce dne 9. 6. 2021 vyplatil bez právního důvodu, žalovaný dosud nic nevrátil a neučinil tak ani po odeslání předžalobní výzvy. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni smlouvou ze dne 3. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení předvolání a žaloby došlo dne 5. 6. 2023 do vlastních rukou žalovaného náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena v písemné podobě dne 31. 12. 2021 mezi postupitelem [právnická osoba], [IČO] a postupníkem [právnická osoba], [IČO], tedy žalobkyní. V preambuli smlouvy bylo uvedeno, že postupované pohledávky jsou specifikovány v Příloze 1, která měla být nedílnou součástí smlouvy. Soudu předložená smlouva žádné přílohy neobsahovala. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] oznámila žalovanému dne 10. 8. 2022 skutečnost, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 byla pohledávka za žalovaným, vzniklá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ve výši 31 796 Kč, postoupena žalobkyni. Oznámení bylo adresováno na místo trvalého bydliště žalovaného a bylo mu odesláno poštou dne 10. 8. 2022, jak bylo zjištěno z podacího lístku. Ve stejné zásilce byla odeslána i předžalobní výzva ze dne 10. 8. 2022, z níž soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval před podáním žaloby k zaplacení částky 41 524 Kč do tří dnů. Dluh v uvedené výši měl vzniknou neplněním smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] uzavřené s [právnická osoba], [IČO] dne 29. 4. 2021 a tento měl být na žalobkyni postoupen smlouvou ze dne 28. 7. 2022. Z žalobkyní neoznačené listiny, obsahující tabulku s informacemi o tam uvedeným osobách soud zjistil, že pod [číslo] je uvedeno jméno a příjmení žalovaného s jeho rodným číslem a údajem„ celková částka 16 000“. Z výpisu bankovního účtu bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2021 byla z účtu č. [bankovní účet] odeslána částka 16 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Transakce nebyla označena jmény majitelů účtů, ani žádnou další poznámkou o účelu plnění. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně jako postupník uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] dne 31. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek a tuto soudu předložila bez přílohy, která dle textu smlouva měla obsahovat identifikaci postoupených pohledávek. Soudu předložená nijak neoznačená informační tabulka nemohla svým obsahem prokázat, že se jedná právě o přílohu o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2021, protože neobsahovala žádné označení, které by ji nedílně s touto smlouvou spojovalo. [právnická osoba], [IČO] dopisem ze dne 10. 8. 2022 písemně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za jeho osobou, pohledávka byla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [anonymizováno] uzavřené se společností [právnická osoba], [IČO] a k postoupení mělo dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022. Tudíž v oznámení byla uvedena zcela jiná postupní smlouva, než kterou žalobkyně označila, a i doložila v žalobě, a navíc i oznámená pohledávka byla co do titulu i výše odlišná od jejího označení v žalobě. V předžalobní výzvě pak bylo napsáno, že smlouva č. [anonymizováno] byla uzavřena dne 29. 4. 2021, přičemž dle tvrzení žalobkyně mělo k výplatě žalované částky dojít dne 9. 6. 2021, tudíž pro značnou časovou prodlevu lze učinit závěr, že postupitel a poté i postupník oznámili předloženými listinami žalovanému postoupení zcela jiné pohledávky, než která je předmětem žaloby. I předžalobní výzva odkazovala na postupní smlouvu uzavřenou dne 28. 7. 2022 a nikoliv dne 31. 12. 2021, kterou měla být žalovaná pohledávka postoupena. Výpisem z účtu žalobkyně doložila pouze provedení finanční transakce uvedeného dne a v uvedené výši bez možnosti zjištění, mezi kým a z jakého důvodu k převodu peněz došlo. 5. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2991 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy domáhala se plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Soud se však v první řadě zabýval posouzením rozhodné skutečnosti, a to, zda žalobkyně je nadaná aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, tedy, zda je nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Žalobkyně svou legitimaci odvozovala z postupní smlouvy uzavřené dle § 1879 o. z. Provedením důkazu soudu předloženou smlouvou ze dne 31. 12. 2021 (kdy žalobkyně existenci jiné smlouvy netvrdila) ale nebylo zjištěno, že žalobkyně se stala nabyvatelem právě žalované pohledávky, a to pro absenci označení pohledávky ve smlouvě. Postoupení pohledávky nebylo prokázáno ani oznámením o postoupení, protože oznámení odkazovalo na zcela jinou smlouvu o postoupení a existence této v řízení doložena nebyla a také odkazovalo na odlišnou pohledávku. Za oznámení o postoupení nemohla být považována ani předžalobní výzva, která rovněž odkazovala na odlišnou postupní smlouvu i pohledávku než žalobkyní označené. Ze stejného důvodu nemohla ani samotná žaloba být posouzena jako nositelka oznámení o postoupení ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. Svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila soudu poskytnutí příslušného poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 o. s. ř. negativně, protože zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly.