113 C 195/2023-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 485 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V té se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 27 500 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a částka 2 500 Kč představovala provizi za zprostředkování úvěru. Žalovaný měl úvěr splatit formou 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas a žalobkyně proti němu podala žalobu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětem pravomocného rozhodnutí nebyla smluvní pokuta, které se žalobkyně touto žalobou domáhá. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 438 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a poskytovat vázaný spotřebitelský úvěr získala k [datum]. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se se dle této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 21,05 % a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. [příjmení] 27 500 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a částka 2 500 Kč představovala provizi za zprostředkování úvěru. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpis žalovaného a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, kde ve čl. IV pod bodem 2 písm. a) je upravena smluvní pokuta. Uvedené údaje jsou v souladu s informacemi uvedenými ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Z čestných prohlášení o výdajích, příjmech a závazcích žalovaného se podává, že žalovaný měl měsíční výdaje v celkové výši 13 000 Kč (z toho 6 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč splátky úvěrů a 4 000 Kč na jiné pravidelné měsíční výdaje). Jeho příjem byl ve výši 22 663 Kč. 7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně prověřila žalovaného i jeho manželku v registru [příjmení], insolvenčním rejstříku a katastru nemovitostí. Prověření v registru [příjmení] a v insolvenčním rejstříku bylo doloženo printscreenem obrazovky. Jako normativní náklady na bydlení uvedla částku 5 374 Kč, životní minimum žalovaného a jeho manželky bylo stanoveno na 9 520 Kč. Žalovaný bydlel v bytě o velikosti 1+2 v [obec] a měl měsíční příjem ve výši 22 663 Kč. Výdaje uvedl v celkové výši 13 000 Kč (z toho 6 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč splátky úvěrů a 4 000 Kč na jiné pravidelné měsíční výdaje). 8. Z náhledu na výpis účtu žalovaného z listopadu 2020 se podává, že žalovaný měl kontokorent a na jeho účtu byl na začátku i na konci měsíce zůstatek více jak 10 000 Kč v mínusu. 9. Dle potvrzení o příjmu ze dne [datum] měl žalovaný pravidelný měsíční příjem ve výši 22 663 Kč a smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. 10. Dle výplatních pásek měl žalovaný v srpnu 2020 čistý příjem ve výši 17 462 Kč, v září 2020 ve výši 19 883 Kč a v říjnu ve výši 18 588 Kč. 11. Dle potvrzení o provedení transakcí ze dne [datum] převedla žalobkyně částku 27 500 Kč na účet č. [bankovní účet] a částku 2 500 Kč na účet č. [bankovní účet] (ve prospěch zprostředkovatele úvěru). 12. V dokumentu bonita smlouvy jsou zaznamenány úhrady na úvěrovou smlouvu. Není zde evidován žádný dluh. 13. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částky 27 288 Kč, 3 150 Kč, 200 Kč a 2 653 Kč a dále úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 27 288 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 27 288 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 288 Kč od 31, 5. 2021 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a zavázal jej proto k úhradě jistiny úvěru včetně sjednaného úroku. 14. Z výpočtu smluvní pokuty vyplývá, že tato byla vypočtena ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, když žalovaný v období od [datum] do [datum] dlužil žalobkyni částku 30 438 Kč, v období od [datum] do [datum] dlužil částku 28 266 Kč, v období od [datum] do [datum] dlužil částku 25 900 Kč, v období od [datum] do [datum] dlužil částku 14 564 Kč a v období od [datum] do [datum] dlužil částku 23 216 Kč Smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] tedy činí 12 485,45 Kč. 15. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 12 485 Kč, a to do 7 dnů od odeslání výzvy. 16. Z upomínek ze dne [datum] a [datum], z předžalobní upomínky ze dne [datum], ze záznamu o vložení dokumentu do systému soud pro nadbytečnost nečiní žádné skutkové závěry. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Předmětem tohoto řízení je již pouze nárok na úhradu smluvní pokuty z této úvěrové smlouvy. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů, o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska existence důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Ač Okresní soud v Havlíčkově Brodě ve svém rozsudku ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tak zdejší soud tento závěr nesdílí. Z provedených důkazů má soud za to, že v době uzavírání úvěrové smlouvy mohla mít žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že žalovaný byl jak na začátku, tak na konci měsíce v mínusu, a že tato částka přesahovala jeho limit na kontokorentu. S ohledem na uvedené, kdy žalovanému před poskytnutím úvěru nezbývaly na jeho účtu žádné disponibilní prostředky, nemá soud za to, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. 19. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když předmětem tohoto řízení byla pouze smluvní pokuta z neplatné úvěrové smlouvy, přičemž jistina úvěru byla žalobkyni přiznána již pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47. 20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst