113 C 272/2023-29 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 230 376,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 230 000 Kč, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet], které měl žalovaný uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 274 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 47 892,39 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je svobodný, žije sám v nájmu, má pracovní poměr na dobu určitou do [datum] s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 809 Kč. Nájem hradí ve výši 6 000 Kč měsíčně a nemá splátky mimo právní předchůdkyni žalobkyně. 5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi [anonymizována dvě slova] jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným. [příjmení] se zavázala dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 230 000 Kč, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 274 Kč. Úroková sazba byla stanovena na 9,99 % ročně a RPSN bylo ve výši 10,91 %. 6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] se podává, že došlo ke změně dne splatnosti úvěrových splátek. 7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný měl příjem ve výši 20 809 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně ověřila dle příchozích plateb na běžný účet žalovaného, a výdaje uvedl v nulové výši a nájemné ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný splácel měsíčně celkem 6 668 Kč (po konsolidaci 3 274 Kč). 8. Z výpisů z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] se podává, že je zde vždy jedna kreditní položka (příchozí mzda), několik jednorázových kreditních položek od různých subjektů, dne [datum] načerpal žalovaný úvěr ve výši 53 824 Kč. Z výpisů jsou patrné pravidelné platby nájmu ve výši 8 200 Kč, záloh na elektřinu ve výši 600 Kč, záloh na plyn ve výši 160 Kč, televizního a rozhlasového poplatku v celkové výši 180 Kč, internetu ve výši 489 Kč a mobilního telefonu ve výši 340 Kč. Pravidelné výdaje žalovaného tak činily 9 969 Kč. Dále je zde množství dalších debetních položek. 9. Z obratové historie (podklady pro soudní řízení) se podává množství debetních i kreditních položek na danou úvěrovou smlouvu. Z dokumentu však není přehledně patrná celková částka uhrazená žalovaným na předmětnou úvěrovou smlouvu. 10. Z dokumentu s názvem stav úvěru v minulosti se podává, že žalovaný načerpal celkem 230 000 Kč a na svůj dluh uhradil splátky v celkové výši 39 184,51 Kč. 11. [právnická osoba], ze dne [datum] se podává, že majitelem a jedinou disponující osobou úvěrového účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný. 12. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 12 786 Kč s tím, že pokud tak neučiní do [datum] dojde k tomuto dni ke zesplatnění úvěru. O odeslání výzvy žalobkyně nepředložila žádný důkaz. 13. V rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 225 205 Kč O odeslání rozhodnutí žalobkyně nepředložila žádný důkaz. 14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. Dle potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] žalobkyně uhradila kupní cenu za postoupené pohledávky. 15. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. 16. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě částky 246 953,63 Kč, a to do [datum]. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 230 000 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení má soud za prokázané, jaké byly příjmy i výdaje žalovaného (nájem, elektřina, plyn, internet, mobilní telefon, televizní a rozhlasové poplatky). Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni, která byla dle § 1879 a násl. o. z. ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky. Současně soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky, na které má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu. S ohledem na uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen zcela úspěšné žalobkyni, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 57 789,40 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 11 519 Kč, odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání dne [datum]) v celkové výši 37 040 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 230 376,11 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 AT částku 9 260 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč, celkem tedy 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 8 030,40 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 19. Soud nepřiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení odměnu za písemné podání ze dne [datum] (doplnění žaloby), neboť se nejedná o účelný úkon, když za situace, kdy by byla ze strany žalobkyně podána perfektní žaloba, nebyla by zapotřebí její doplnění. Takové náklady řízení pak nemůžou jít k tíži žalovaného. 20. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.