130 C 151/2023-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 52 710,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byly postoupeny pohledávky [právnická osoba] ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 6. 2019 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 11. 2019. Na základě smlouvy ze dne 5. 6. 2019 poskytla původní věřitelka žalované částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit zápůjčku navýšenou o částku 12 283 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, v 60 týdenních splátkách po 439 Kč do 29. 7. 2020. Na základě smlouvy ze dne 29. 11. 2019 poskytla původní věřitelka žalované částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit zápůjčku navýšenou o částku 18 703 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 25,26 % ročně ve výši 9 153 Kč a odměnu za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 9 550 Kč, v 78 týdenních splátkách po 484 Kč do 28. 5. 2021. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smluv schopnost žalované zápůjčky splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V případě smlouvy ze dne 5. 6. 2019 uhradila pouze 11 002,48 Kč, v případě smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2019 uhradila pouze 197,52 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 28. 1. 2022. Žalovaná částka se skládala z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 5. 6. 2019 ve výši 15 204,82 Kč, z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 29. 11. 2019 ve výši 37 505,48 Kč. Dále žalobkyně požadovala úroky a úroky z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne 13. 7. 2023 se bez včasné omluvy nedostavila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovanou dne 5. 6. 2019. V smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, která byla vyplacena žalované při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 14 000 Kč, úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 4 127 Kč se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. 4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytš, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnána jako uklízečka s čistým příjmem ze zaměstnání ve výši 9 423 Kč měsíčně. Jde o jediný příjem žalované. Další nespecifikovaný příjem domácnosti je uveden ve výši 16 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Dle záznamu v kartě byly k ověření finanční situace žalované předloženy pracovní smlouva a dvě výplatní pásky. 5. Z tabulky umoření dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná v nepravidelných splátkách od června 2019 do listopadu 2019 uhradila původní věřitelce 10 900 Kč a dne 25. 1. 2022 částku 102,48 Kč, celkem tedy 11 002,48 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovanou dne 29. 11 2019. V smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 19 000 Kč, která byla vyplacena žalované při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 19 000 Kč, úrok ve výši 9 153 Kč, poplatek za zpracování úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí ve výši 9 550 Kč se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce v 78 týdenních splátkách po 484 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. 7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnána jako uklízečka s čistým příjmem ze zaměstnání ve výši 9 413 Kč měsíčně. Jde o jediný příjem žalované. Další nespecifikovaný příjem domácnosti je uveden ve výši 39 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč, původní věřitelce splácí 2 000 Kč měsíčně. Dle záznamu v kartě byly k ověření finanční situace žalované předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky za září a říjen 2019. 8. Z tabulky umoření dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná uhradila pouze 197,52 Kč dne 25. 1. 2022. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 28. 1. 2022 mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byly pohledávky za žalovanou ze smluv [číslo] [číslo] postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v oznámení o postoupení pohledávek, které bylo odesláno dne 24. 2. 2022 a v němž byla žalovaná vyzvána, aby dluh ve výši 75 599,44 Kč zaplatila do 10 dnů od obdržení výzvy. 10. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána 15. 11. 2022. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byly v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 5. 6. 2019 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne 29. 11. 2019. Na základě těchto smluv původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti dne 5. 6. 2019 částku ve výši 14 000 Kč a dne 19. 11. 2019 částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvy posoudil jako smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelské úvěry dle ust. § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované zápůjčky splácet, pouze zákaznické karty. Z těch je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalované byl čistý příjem ze zaměstnání ve výši 9 234 Kč. Výdaje v zákaznické kartě byly uvedeny pouze v odhadované výši 4 000 Kč a nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Žalobkyně v tomto směru nedoplnila důkazní návrhy ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto obě smlouvy o zápůjčce vyhodnotil jako neplatné. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalované částku v celkové výši 33 000 Kč, z níž žalovaná vrátila pouze 11 200 Kč. Žalovaná je tak v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou jistinou a uhrazenou částkou ve výši 21 800 Kč. 12. Přiznaná částka ve výši 21 800 Kč se skládá z rozdílu mezi částkou ve výši 14 000 Kč vyplacenou na základě smlouvy ze dne 5. 6. 2019 a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 11 002,48 Kč, tj. 2 997,52 Kč a z rozdílu mezi částkou 19 000 Kč vyplacenou dle smlouvy ze dne 29. 11. 2019 a zaplacenou částkou ve výši 197,52 Kč, tj. 18 802,48 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 11. 3. 2022, a to na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne 24. 2. 2022. Za předpokladu doručení do tří pracovních dnů má soud oznámení za doručené dne 1. 3. 2022, desetidenní lhůta splatnosti tak uplynula 11. 3. 2022 a od dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. V souladu se žalobou, kterou je soud vázán, byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužné částky 2 997,52 Kč ve výši 10 % ročně a z dlužné částky 18 802,48 Kč ve výši 8,25 % ročně. Ve zbytku byla žaloba ze shora z uvedených důvodů zamítnuta. 13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.