130 C 234/2023-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 116 998,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byly postoupeny pohledávky [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2020 a ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 8. 2020. Na základě smlouvy ze dne 20. 7. 2020 poskytla původní věřitelka žalované částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit zápůjčku navýšenou o částku 39 378 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,43 % ročně ve výši 28 923 Kč, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč do 20. 4. 2022. Na základě smlouvy ze dne 5. 8. 2020 poskytla původní věřitelka žalované částku ve výši 33 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit zápůjčku navýšenou o částku 40 186 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 24,36 % ročně ve výši 31 815 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve 21měsíčních splátkách po 3 486 Kč do 5. 5. 2022. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smluv schopnost žalované zápůjčky splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V případě smlouvy ze dne 20. 7. 2020 uhradila pouze 12 400 Kč, v případě smlouvy uzavřené dne 5. 8. 2020 uhradila pouze 11 750 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 12. 2022. Žalovaná částka se skládala z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 20. 7. 2020 ve výši 56 101,31 Kč, z jistiny a úhrad za služby dle smlouvy ze dne 5. 8. 2020 ve výši 60 897,39 Kč a úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne 27. 9. 2023 se bez včasné omluvy nedostavila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 7. 2020. Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, která byla vyplacena žalované při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 28 923 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč. První splátka byla splatná 5. kalendářního dne od uzavření smlouvy. 4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, je vdaná, nemá vyživovací povinnost a pobírá starobní důchod ve výši 6 872 Kč. Jde o jediný příjem žalované. Další nespecifikovaný příjem domácnosti je uveden ve výši 11 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Dle záznamu v kartě byly k ověření finanční situace žalované předloženy pracovní smlouva a dvě složenky. 5. Z tabulky umoření dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 20. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná uhradila původní věřitelce v době od srpna 2020 do září 2021 celkem 12 400 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovanou dne 5. 8. 2020. V smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 33 000 Kč, která byla vyplacena žalované při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 33 000 Kč, úrok ve výši 31 185 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 871 Kč se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce ve 21 měsíčních splátkách po 3 486 Kč. První splátka byla splatná 5. kalendářního dne od uzavření smlouvy. 7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, je vdaná, nemá vyživovací povinnost, pobírá starobní důchod ve výši 6 872 Kč. Jde o jediný příjem žalované. Další nespecifikovaný příjem domácnosti je uveden ve výši 13 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 000 Kč, původní věřitelce splácí 3 304 Kč měsíčně. Dle záznamu v kartě byly k ověření finanční situace žalované předloženy dvě složenky. 8. Z tabulky umoření dluhu ze smlouvy [číslo] ze dne 5. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaná uhradila od srpna 2020 do září 2021 v nepravidelných splátkách celkem 11 750 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 14. 12. 2022 mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byly pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] [číslo] postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v oznámení o postoupení pohledávek, které bylo odesláno dne 13. 1. 2023 a v němž byla žalovaná vyzvána, aby dluh ve výši 165 141,83 Kč zaplatila do 10 dnů od doručení výzvy. 10. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána 2. 6. 2023. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byly v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 7. 2020 a smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne 5. 8. 2020. Na základě těchto smluv původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti dne 20. 7. 2020 částku ve výši 30 000 Kč a dne 5. 8. 2020 částku ve výši 33 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvy posoudil jako smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelské úvěry dle ust. § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované zápůjčky splácet, pouze zákaznické karty. Z těch je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalované byl starobní důchod ve výši 6 872 Kč. Výdaje v zákaznické kartě byly uvedeny pouze v odhadované výši a nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Žalobkyně v tomto směru nedoplnila důkazní návrhy ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto obě smlouvy o zápůjčce vyhodnotil jako neplatné. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatných smluv původní věřitelka poskytla žalované částku v celkové výši 63 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze 24 150 Kč. Žalovaná je tak v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinna vrátit poskytnuté jistiny, v tomto případě rozdíl v celkové výši 38 850 Kč. 12. Přiznaná částka ve výši 38 850 Kč se skládá z rozdílu mezi částkou ve výši 30 000 Kč vyplacenou na základě smlouvy ze dne 20. 7. 2020 a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 12 400 Kč, tj. 17 600 Kč a z rozdílu mezi částkou 33 000 Kč vyplacenou dle smlouvy ze dne 5. 8. 2020 a zaplacenou částkou ve výši 11 750 Kč, tj. 21 250 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 28. 1. 2023, a to na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne 13. 1. 2023. Za předpokladu doručení do tří pracovních dnů má soud oznámení za doručené dne 18. 1. 2023, desetidenní lhůta splatnosti tak uplynula 28. 1. 2023 a ode dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. V souladu se žalobou, kterou je soud vázán, byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužné částky 38 850 Kč ve výši 8,5 % ročně. Ve zbytku byla žaloba ze shora z uvedených důvodů zamítnuta. 13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.