130 C 9/2023-72 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 299,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů a výdajů vyplývajících z účtu žalovaného, získaných náhledem na účet nebo výpisem z účtu a výplatních lístků. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat postupně úvěr až do výše 27 000 Kč. Žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] dne 16. 7. 2021 5 000 Kč, dne 18. 7. 2021 2 700 Kč, dne 19. 7. 2021 3 100 Kč, dne 20. 7. 2021 částky 3 900 Kč, 4 000 Kč, 6 300 Kč a 2 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána také volitelná služba Presto za poplatek ve výši 1 155 Kč. Úvěr byl splatný 15. 8. 2021. Žalovaný uhradil pouze 9 000 Kč dne 9. 9. 2021. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 319,70 Kč, která byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 25 774,70 Kč od 16. 8. 2021 do 13. 11. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 20 649,70 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 300 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 825 Kč, účelně vynaložených nákladů na upomínky ve výši 2 205 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 319,70 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 25 774,70 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním a výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 16. 7. 2021 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému ve dnech 16. 7., 18. 7., 19. 7., 20. 7. a 21. 7. 2021 celkem částku 27 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 6 480 Kč do 15. 8. 2021. Dále byla sjednána služba Presto za poplatek ve výši 165 Kč. 4. Z listiny označené Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že dne 25. 6. 2021 bylo autorizováno ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet]. 5. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činí 24 372 Kč. 6. Z listiny Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že tento odpovídá skutečnostem zjištěným z výpisu z účtu žalovaného a žalovanému byla v době od 16. 7. 2021 do 21. 7. 2021 vyplacena na jeho účet celkem částka ve výši 27 000 Kč. 7. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne 16. 7. 2021, vycházela přitom z toho, že žalovaný žije sám, jeho měsíční výdaje činí 15 000 Kč, měsíčně vydělá 24 372 Kč, při vypočítaných minimálních výdajích ve výši 11 860 Kč tak činí disponibilní příjem žalovaného 8 800 Kč. 8. Z listiny označené Upozornění na osobní návštěvu a dokladu o odeslání soud zjistil, že tato listina byla vyhotovena 19. 11. 2021 a žalovaný je vyzýván k úhradě dluhu vůči žalobkyni ve výši 28 355,89 Kč do tří pracovních dnů. Výzva byla odeslána dne 19. 11. 2021 9. Z listiny Údaje o poskytovateli úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, sazebníku poplatků, souhlasu se zpracováním osobních údajů, všeobecných obchodních podmínek, obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud nečinil žádná právně významná zjištění. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 7. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 27 000 Kč. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 a ust. § 87 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu předložila důkazy, po jejich provedení však soud dospěl k závěru, že provedené důkazy bez dalšího schopnost žalovaného úvěr splácet neprokazují. O tom soud žalobkyni u jednání poučil v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalobkyně další důkazy nenavrhla. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému celkem 27 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni uhradil z téhož titulu pouze 9 000 Kč, je žalovaný povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 29. 11. 2021 na základě výzvy k úhradě ze dne 19. 11. 2021, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 pracovních dnů. Výzva byla prokazatelně odeslána dne 19. 11. 2021 a za předpokladu doručení do tří pracovních dnů ji lze považovat za doručenou 24. 11. 2021. Ode dne 30. 11. 2021 je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne 30. 11. 2021 a ve zbytku žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla v řízení úspěch z 59 %, přiznal poměrnou část (18 %) nákladů řízení. Při stanovení procesního úspěchu soud vycházel vedle jistiny, smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů rovněž z úroku z prodlení kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni byla přiznána poměrná část advokátní odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč a za jeden úkon právní služby ve výši 2 140 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč, náhrady za čas promeškaný cestou ze sídla zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět v trvání dvou započatých půlhodin ve výši 200 Kč, náhrada DPH ve výši 1 058 Kč a náhrada soudního poplatku ve výši 1 212 Kč. Ve zbytku se žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Z částky 7 280 Kč tak byla žalobkyni přiznána poměrná část ve výši 1 310 Kč.