109 C 325/2023-108 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 49 347,6 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 47 669,6 Kč od 25. 6. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 49 349,6 Kč od 25. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 4 360,83 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 525,94 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 11. 7. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 50 000 Kč, žalovaná se zavázala splácet úvěr po 1 348 Kč měsíčně v 60 splátkách. Účastníci si sjednali poplatky, které celkově činí 1 678 Kč a jsou tvořeny poplatkem za pojištění úvěru 89 Kč měsíčně za období prosinec 2022 až leden 2023 a poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč ze dne 3. 1. 2023, 23. 1. 2023, 23. 2. 2023. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas a došlo k zesplatnění jistiny. Žalovaná tak dluží na jistině 47 669,6 Kč, kapitalizovaný běžný úrok 4 360,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 525,94 Kč a poplatky 1 678 Kč. Z žalobních tvrzení pak také vyplývá, že žalovaná celkově na dluhu uhradila 6 210,44 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba] za období 1. 7. 2022 až 31. 7. 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 2 825,31 Kč, konečný zůstatek 2 973,86 Kč. Celkové příjmy činily 191 464,34 Kč, celkové výdaje 191 315,79 Kč. Příjmy jsou tvořeny čerpáním úvěru ve výši 986,59 Kč, 300 Kč, 23 296,70 Kč, 433 Kč, 131,30 Kč, 188 Kč, 1 427 Kč, 623 Kč, 500 Kč, 700 Kč, 45 Kč, 2 625 Kč, 16 000 Kč, 7 344,59 Kč, 426 Kč, 13 979,29 Kč, 1 000 Kč, 11 000 Kč, 2 000 Kč, 317 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 500 Kč, 600 Kč, 290,09 Kč, 6 200 Kč, 1 854 Kč, 1 183 Kč, 16,51 Kč. Dále v rámci příjmů jsou uvedeny částky: 10 630 Kč přídavky na dítě, 50 000 Kč, kdy protiúčet je veden na jméno žalované, částka 15 928 Kč od [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], 10 630 Kč přídavek na dítě a rodičovský příspěvek, 300 Kč vklad v hotovosti do vkladového bankomatu, 6 000 Kč z účtu s názvem [jméno] [příjmení], 200 Kč z účtu s názvem [jméno] [příjmení], 3 079,26 Kč, kdy částka byla přepočtena z EUR ve výši 121,98 EURO. 4. Z výpisu z účtu za období od 11. 7. 2022 do 31. 7. 2022 soud zjistil, že dne 11. 7. 2022 žalovaná čerpala 50 000 Kč z úvěrového účtu. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu [číslo], žalované bylo poskytnuto 50 000 Kč, žalovaná se zavázala hradit 1 348 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců, poslední splátka měla činit 1 273,60 Kč dne 15. 7. 2022, výše splátek vč. poplatku za pojištění činí 1 437 Kč, výše poslední splátky pak 1 362,60 Kč. 6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl co do částky 43 789,56 Kč. Žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 11. 7. 2022, žalobkyni bylo poskytnuto 50 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalované. Žalobkyně předložila soudu výpis z účtu žalované za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022. Z tohoto však vyplývá, že žalovaná, ač měla mít celkové příjmy 191 464,34 Kč, když většina z příjmů je formou úvěru, tak její výdaje činily 191 315,79 Kč. Z výpisu navíc vyplývá, že žalovaná dne 12. 7. uhradila částku 3 000 Kč společnosti [právnická osoba], přičemž se jedná o společnost, která poskytuje zápůjčky a úvěry. Dne 11. 7. 2022 žalovaná měla uhradit 9 430 Kč jako splátku úvěru a dne 11. 7. 2022 10 630 Kč jako splátku úvěru, stejný den 28 511,59 Kč splátku úvěru, dne 12. 7. 7 770,59 Kč splátku úvěru, 15. 7. hradila 300 Kč splátku úvěru, 18. 7. splátku úvěru 1,01 Kč, dne 25. 7. 6 000 Kč splátku úvěru, dne 25. 7. 200 Kč jako splátku úvěru, 29. 7. splátku úvěru 3 053,89 Kč. Z tohoto výpisu nevyplývá, jaké částky žalovaná hradí za nájem či jiné poplatky spojené s bydlením. Pokud žalobkyně následně zasílá soudu listiny, které nazývá výpisy z běžného účtu žalované za období 8 měsíců před poskytnutím úvěru - pouze příjmy a výpisy z běžného účtu žalovaného za období 8 měsíců před poskytnutím úvěru všechny transakce, tak k těmto listinám je nutno podotknout, že úředním jazykem soudu je jazyk český a ne celý text na těchto listinách je v češtině. Žalobkyně nemůže odůvodnit, že interní jistina žalobce z nějaké systému je jediným výpisem z účtu, který může soudu předložit, když výpisem z účtu žalované ze dne 1. 7. 2022 až 31. 7. 2022 je prokázáno, že je možno předložit výpisy z účtu, které jsou v celém obsahu v jazyce českém a ze kterých lze jasně vyčíst, o jaké transakce se jedná. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Výpisem z účtu žalované za červenec 2022 je naopak prokázáno, že žalovaná je schopna poté, co má příjmy bezmála 200 000 Kč, v podstatě stejnou částku za měsíc utratit, i když počáteční zůstatek na jejím účtu činí jen 2 825,31 Kč. Žalobkyně v doplnění tvrzení odkazuje na průměrné výdaje domácnosti na osobu v roce 2022, které mají činit 15 279,33 Kč Tyto skutečnosti však neodrážejí nic o konkrétním případu žalované, tedy jaké žalovaná má skutečné výdaje. Z výpisu, který byl předložen, vyplývá, že žalovaná hradí nějaké blíže nespecifikované úvěry. Není ani jasné, kolik vyživovacích povinností žalovaná má, když zase z tohoto výpisu vyplývá, že je jí vyplácen přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Žalobkyně se tak před uzavřením smlouvy řádně nezabývala, zda žalovaná bude schopna hradit měsíčně částku 1 437 Kč, zda při posouzení jejich příjmů a výdajů bude v jejich silách částku splátek. Z výše uvedených důvodů je tak smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalobkyni bylo poskytnuto žalované 50 000 Kč, žalovaná uhradila 6 210,44 Kč, jak vyplývá z doplnění žalobních tvrzení. Žalovaná tak byla zavázána vydat rozdíl mezi těmito částkami a to 43 789,56 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 17. 5. 2023 byla dána k poštovní přepravě 22. 5. 2023, kdy tohoto dne byla uložena. Žalovaná je tak povinna plnit 29. 5. 2023, dnem následujícím se dostává do prodlení. Úroky z prodlení jsou v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 3 624 Kč. Celé náklady řízení by činily 4 646 Kč, tyto sestávají z částky 1 500 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály á 100 Kč, částka 378 Kč jako 21 % DPH z výše uvedených částek a 1 974 Kč a 494 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Žalobkyně měla ve věci 89 % úspěch, 11 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 78 % z celkových nákladů řízení. Žalobkyni nebyly přiznány náklady řízení za doplňování žalobních tvrzení, když žalobní tvrzení, která byla doplňována, mají být obsahem žaloby. Jedná se o skutkově stejné věci, které žalobkyně svými žalobami uplatňuje (smlouva o úvěru) a náklady řízení nelze zvyšovat tím, že tvrzení, která mají být obsahem žaloby, budou v několika na sobě navazujících podáních doplňována.