109 C 385/2023-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 39 490 Kč s příslušenstvím a částku 2 610 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 13. 8. 2022 smlouvu o úvěru prostřednictvím adresy [webová adresa], kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 29 000 Kč. Žalovanému bylo poskytnuto 24. 8. 2022 400 Kč, 25. 8. 2022 1 000 Kč, 18. 8. 2022 2 000 Kč, 20. 8. 2022 1 000 Kč, 19. 8. 2022 1 000 Kč, 25. 8. 2022 1 100 Kč, 20. 8. 2022 1 000 Kč, 20. 8. 2022 1 000 Kč, 20. 8. 2022 1 000 Kč, 13. 8. 2022 3 000 Kč, 21. 8. 20022 1 000 Kč, 14. 8. 2022 2 000 Kč, 14. 8. 20022 1 000 Kč, 15. 8. 2022 8 000 Kč, 22. 8. 20022 1 500 Kč, 17. 8. 2022 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku uhradit. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil volitelnou službu, a to službu presto ve výši 2 640 Kč. Žalovaný z dlužné částky ničeho neuhradil, dluží tak 29 000 Kč jistinu, 7 850 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 2 640 Kč poplatek za službu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 13. 8. 2022, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když tyto listiny žalovaný nepodepsal. Se stejným závěrem soud posoudil všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020. 4. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že běžný účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalovaného, přičemž [právnická osoba] pod [variabilní symbol] bylo žalovanému zasláno 13. 8. 2022 3 000 Kč, 14. 8. 2022 1 000 Kč, 14. 8. 2022 2 000 Kč, 15. 8. 2022 8 000 Kč, 17. 8. 2022 2 000 Kč, 18. 8. 2022 2 000 Kč, 19. 8. 2022 1 000 Kč, 20. 8. 2022 2x částka 1 000 Kč, 20. 8. 2022 2x částka 1 000 Kč, 22. 8. 20022 1 000 Kč, 22. 8. 20022 1 500 Kč, 24. 8. 2022 1 400 Kč, 25. 8. 2022 1 000 Kč, 26. 8. 2022 1 100 Kč. 5. Žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli 13. 8. 2022 smlouvu o úvěru, toto tvrzení však neprokázala. Smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z. může být uzavřena v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě toto prokázáno nebylo, když listiny, které mají prokazovat uzavření smlouvy o úvěru, nejsou podepsány žalovaným. Chybí zde tak podstatná náležitost právního jednání. Pokud by žalovaný samotný dokument podepsal připojením určitých dat sloužící k podpisu, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu, toto v řízení prokázáno nebylo. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Ze sdělení banky [právnická osoba] bylo prokázáno, že ve dnech 13. 8. 2022 až 26. 8. 2022 žalobkyně postupně zaslala žalovanému na účet 29 000 Kč, soud tak zavázal žalovaného k vydání této částky. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm., e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2023 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 20. 5. 2023, 29. 5. 2023 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Úrok z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala částek vyšší či úroku z prodlení za delší období, byla žaloba v této části s ohledem na výše uvedené odůvodnění zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 1 468 Kč. Celé náklady řízení by činily 3 862 Kč, tyto sestávají z částky 1 500 Kč za tři úkony odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány tři režijní paušály á 100 K. Z výše uvedených částek bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 378 Kč, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Na nákladech byl také přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 1 684 Kč. Žalobkyně měla ve věci 69 % úspěch, 31 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 38 % z celkových nákladů řízení.