18 C 223/2021-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 18. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 3 074,22 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. V návrhu žalobkyně uvedla, že dne 18. 9. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které jí vznikl závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému v období od 29. 1. 2020 do 7. 8. 2020 elektřinu za cenu 2 236,97 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 19. 8. 2020, splatnou dne 26. 9. 2020. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. Dále v souladu s uvedenými závazky dodala žalobkyně žalovanému v období od 23. 1. 2019 do 28. 1. 2020 elektřinu za cenu 837,25 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 4. 2. 2020, splatnou dne 18. 2. 2020. Žalovaný na tuto pohledávku rovněž ničeho neuhradil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 10. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-20 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tato smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu, za což se žalovaný zavázal hradit cenu dle platných ceníků. Žalovanému byly za spotřebovanou elektřinu vystaveny výše uvedené faktury, jejichž neuhrazením vznikl žalovanému dluh v celkové výši 3 074,22 Kč. 7. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu a je v souladu s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. i v souladu s § 2079 občanského zákoníku, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 8. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 9. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 11. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.