18 C 261/2020-20 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. 2. Dle tvrzení žalobkyně jí byla pro žalovanou prováděna přeprava zboží na základě objednávky žalované ze dne [datum], a to na trase [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] – [ulice a číslo], [obec], vyúčtovaná fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], se splatností do [datum]. Dne [datum] byla žalované odeslaná výzva k plnění. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně se kromě výše uvedené fakturované částky dále domáhá úroku z prodlení z dlužné částky a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v zákonem stanovené výši. 3. Žalobkyně spolu s žalobním návrhem předložila soudu listinné důkazy, zejména objednávku ze dne [datum], mezinárodní nákladní list [číslo] fakturu [číslo] ze dne [datum] a výzvu k úhradě dluhu, to vše na č. l. 11-14. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně soudu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce tak, že věc je nutné posoudit dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“), konkrétně v dílu 7 Závazky ze smluv o přepravě, oddílu 1 Přeprava osob a věcí, § [číslo] - [číslo]. 7. Podle § 2555 odst. 1 o. z. se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Dle § 2558 o. z. dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem. A dle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. 8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 9. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že na základě objednávky žalované ze dne [datum] provedla žalobkyně pro žalovanou přepravu zboží, a to na trase [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] – [ulice a číslo], [obec], kterou poté vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], se splatností do [datum]. 10. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou v předchozím odstavci uvedené faktury, byla výzvou k úhradě dluhu vyzvána k úhradě dlužné částky, což však žalovaná neučinila. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále s ohledem na znění § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a skutečnost, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, žalobkyně požaduje po žalované úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. 11. Soud dále konstatuje, že žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila, tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala, soud má tedy za to, že tvrzení žalobkyně byla prokázána. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaná žalobkyni neuhradila smluvené závazky, proto v rozsahu žalované částky spolu s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobě vyhověl. 12. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, současně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši [částka], odměny advokáta podle § 7.4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka [částka] a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění) 3 x částka [částka], 3 x RP po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem [částka]. 13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 14. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 15. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.