18 C 289/2020-60 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání platebního rozkazu (ve znění jeho opravy ze dne 22. 12. 2020) doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 15. 12. 2020 domáhá po žalovaných zaplacení částky 1 022 044,94 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí.2. Dle tvrzení žalobkyně s ní žalovaný 1. uzavřel dne 16. 5. 2019 Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce, reg. č. 6459/2019/01 (dále jen „Smlouva o úvěru“), na základě které mu poskytla překlenovací úvěr ve výši 1 000 000 Kč, který byl vyčerpán v celkové výši 993 450,71 Kč, a to ve dvou částkách - dne 21. 5. 2019 ve výši 769 127,32 Kč a 224 313,39 Kč. Smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 16. 5. 2019 (dále jen „Smlouva o přistoupení k dluhu“) se pak žalovaná 2. zavázala splnit za žalovaného 1. závazek ze Smlouvy o úvěru.3. Posouzení úvěruschopnosti žalovaných provedla žalobkyně na základě údajů, které jí žalovaní poskytli v Žádosti o poskytnutí PÚ ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2019 (dále jen „Žádost“), ve které žalovaný 1. uvedl, že je osoba samostatně výdělečně činná a zároveň je poživatelem invalidního důchodu. Tuto skutečnost doložil Opisem vybraných údajů z DAP DPFO za zdaňovací období 2018, kde průměrný měsíční příjem činí 26 712 Kč a Potvrzením od České správy sociálního zabezpečení, pobočka OSSZ v Kroměříži, kde jeho invalidní důchod činí 6 513 Kč měsíčně. Žalovaná 2. uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek, jehož výši 7 500 Kč doložila Oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory vystaveným Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou ve , adresa, , kontaktním pracovištěm , adresa, . Za účelem řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla žalobkyně mj. do Bankovního registru klientských informací (BRKI), Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a dále samostatně do Registru fyzických osob Sdružení SOLUS, do Databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně také zkoumala, zda nejsou vůči žalovanému vedena exekuční či insolvenční řízení.4. Dle části A. čl. III. odst. 1.1 a 1.3 Smlouvy o úvěru se žalovaný 1. zavázal splácet překlenovací úvěr na úvěrový účet č. , č. účtu, pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 870 Kč splatnými vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru. Vedle toho se zavázal ukládat na účet svého stavebního spoření u žalobkyně měsíčně částku 3 000 Kč (část A, čl. III, odst. 1.1 Smlouvy o úvěru). V části A. čl. IV. odst. 1.1 Smlouvy o úvěru se smluvní strany dohodly, že úroková sazba ze zůstatku jistiny překlenovacího úvěru je ve výši 4,64 % p. a. V souladu s částí A. čl. V. Smlouvy o úvěru je žalovaný 1. povinen hradit žalobkyni úhrady za poskytované služby, jejichž výše je stanovena v Sazebníku úhrad za poskytované služby. Žalovaný 1. však své smluvně převzaté povinnosti neplnil a dostal se do prodlení s ukládáním vkladů na účet stavebního spoření, když nevložil vklady v měsíci listopad 2019 a leden až červenec 2020 a zároveň neuhradil řádně a včas splátky úvěru v měsíci leden až únor a duben až červenec 2020. Žalobkyně žalovaného 1. opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, ovšem bezvýsledně. Žalobkyně proto využila svého oprávnění dle části A. čl. VIII. odst. 2.2 Smlouvy o úvěru a dopisem ze dne 6. 8. 2020 vyzvala oba žalované ke splacení celého dluhu ze Smlouvy o úvěru s termínem plnění do 7. 9. 2020. Žalovaný 1. výzvu v úložní době na poště nevyzvedl, žalovaná 2. pak výzvu převzala osobně (viz doručenka). Na dluh ze Smlouvy o úvěru nebylo uhrazeno ničeho. Celková pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o úvěru (dále jen „Pohledávka“) činila ke dni 7. 9. 2020 částku ve výši 1 022 044,94 Kč a byla tvořena jistinou ve výši 993 440,71 Kč, smluvním úrokem ve výši 28 474,23 Kč a úhradami dle sazebníku úhrad ve výši 130 Kč (za výzvu ke splacení dluhu - dle pol. 3.6). Pohledávka dále narůstá o zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze zůstatku jistiny.5. Okresním soudem v Kroměříži byl ve věci vydán dne 25. 1. 2021 platební rozkaz, proti kterému byl podán v zákonné lhůtě odpor žalovanou 2., žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle žalované 2. si je tato vědoma svého přistoupení k dluhu a vzniklého závazku ze smlouvy o úvěru, kdy však o existenci nesplněného závazku, jež je předmětem žalobního návrhu, se dozvěděla až okamžikem doručení výzvy k úhradě dlužných částek dne 6. 8. 2020, kdy do té doby žila v domnění a dobré víře, že poskytnutý úvěr je řádně a včas plněn ze strany žalovaného 1., tehdejšího manžela žalované 2. Jejich manželství pak zaniklo ke dni 12. 1. 2021 rozvodem. Dále žalovaná 2. uvedla, že je na mateřské dovolené, přičemž v důsledku velkého objemu závazků vzniklých za trvání manželství je nucena přistoupit k vyhlášení osobního bankrotu a požádat soud o oddlužení. Z následného podání žalované 2. soud zjistil, že tato uzavřela dne 13. 3. 2021 nové manželství, kdy přijala příjmení , jméno FO, , a dále, že dne , datum, se jí narodil syn , jméno FO, .6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 4-18 spisu, zejména pak ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce ze dne 16. 5. 2019, reg. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a Smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne 16. 5. 2019.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanými ze Smlouvy o úvěru a Smlouvy o přistoupení k dluhu řídí občanským zákoníkem ve znění účinném od 1. 1. 2014.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.13. Podle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.14. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným 1. vznikl závazkový vztah - smlouva o úvěru, na základě něhož byl žalobkyní poskytnut žalovanému 1. překlenovací úvěr ve výši 1 000 000 Kč, který byl vyčerpán dne 21. 5. 2019 v celkové výši 993 450,71 Kč, a to ve dvou částkách ve výši 769 127,32 Kč a 224 313,39 Kč. Žalovaný 1. se uvedenou smlouvou o úvěru (část A, článek III. bodu 1.1) zavázal počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru splácet překlenovací úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 870 Kč, vedle toho se zavázal ukládat na účet svého stavebního spoření u žalobkyně měsíčně částku 3 000 Kč. Přitom se v části A. článku IV. bodu 1.1 předmětné smlouvy smluvní strany dohodly, že úroková sazba ze zůstatku jistiny překlenovacího úvěru je ve výši 4,64 % p. a., a dále, že dle části A. článku V. uvedené smlouvy je žalovaný 1. povinen hradit žalobkyni úhrady za poskytované služby, jejichž výše je stanovena v Sazebníku úhrad za poskytované