19 C 148/2021-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek specifikovaných ve výroku rozsudku s odůvodněním, že dne 1. 10. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu. Za odběr elektřiny za období od 4. 2. 2020 do 18. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 7 306,01 Kč, s datem splatnosti 14. 10. 2020. Za odběr elektřiny za období od 10. 10. 2019 do 3. 2. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 6 680,01 Kč, s datem splatnosti 21. 2. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 8. 10. 2021, č. j. 19 C 148/2020-36 žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobním návrhu a žalovaný se k uvedenému usnesení soudu nevyjádřil, soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí oba účastníci. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, když ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] zjistil, že tuto uzavřeli dne 1. 10. 2019 žalobkyně jako dodavatel se žalovaným jako odběratelem. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatického prodloužení o tři roky, a to i opakovaně. Žalobkyně se smlouvou o dodávce elektřiny zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně platit. Z doložených faktur [číslo] [číslo] soud zjistil, že tyto vystavila žalobkyně žalovanému za období od 10. 10. 2019 do 3. 2. 2020 a od 4. 2. 2020 do 18. 9. 2020 a požaduje na ně uhradit částky ve výši 7 306,01 Kč a 6 680,01 Kč. Faktury byly splatné ve dnech 21. 2. 2020 a 14. 10. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. 5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. prosince 2019, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektrické energie, smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatického prodloužení o tři roky, a to i opakovaně. Žalobkyně dodávala v obdobích od 10. 10. 2019 do 3. 2. 2020 a od 4. 2. 2020 do 18. 9. 2020 žalovanému elektřinu a za tyto dodávky vystavila žalovanému faktury znějící na částky ve výši 7 306,01 Kč a 6 680,01 Kč, splatné ve dnech 21. 2. 2020 a 14. 10. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil, žaloba je tedy důvodná. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradami dlužných částek, má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z žalovaných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalobkyně s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 2 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu), 1 x 150 Kč dle 14b odst. 1 bodu 2 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 220,50 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 2 071 Kč.