5 C 138/2020-26 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že v souladu s ustanovením § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, byl žalovanému za ponechání vozidla na místě, kde to není dovoleno – v [obec], [ulice a číslo], dne [datum] namontován na vozidlo [registrační značka] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV). Protože žalovaný neuhradil cenu za přiložení a odstranění TPZOV stanovenou nařízením Rady města Brna [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] na místě, svým podpisem dne [datum] uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 14-ti dnů. Do dnešního dne však žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba doručena do vlastních rukou dne [datum], a to uložením dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Současně se žalobou bylo žalovanému doručeno usnesení zdejšího soudu, kterým byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě 7 dnů nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil. Rovněž žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud proto věc rozhodl se souhlasem účastníků bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem vyplývá následující skutkový stav. Žalovaný ponechal vozidlo [registrační značka] na místě, kde to není dovoleno – v [obec], [ulice a číslo], a to dne [datum], proto mu byl téhož dne namontován na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný v uvedeném případě neuhradil cenu za přiložení a odstranění prostředku, a proto se následujícího dne zavázal uhradit náklady na odstranění prostředku ve výši [částka] ve lhůtě 14 dnů, tj. do [datum], což však neučinil. <i>4. Podle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,</i> <i>a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,</i> <i>b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,</i> <i>c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo</i> <i>d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství</i> <i>a jeho řidič není na místě přítomen.</i> <i>5. Podle odst. 5 přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.</i> 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný ponechal předmětné vozidlo na místě, kde to není dovoleno, a proto strážník obecní policie namontoval na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný je dle § 17a odst. 5 citovaného zákona povinen uhradit žalobkyni náklady na přiložení a odstranění technického prostředku ve výši [částka]. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit do 14 dnů, tj. do [datum], což však neučinil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce byl ve sporu úspěšný a současně zaslal žalovanému předžalobní upomínku, má tedy právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobce spočívají v hotových výdajích nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za 2 úkony po [částka] (předžalobní výzva a podání žaloby). 9. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla poplatková povinnost dle § 2 dost. 3 citovaného zákona na neúspěšného žalovaného. Soudní poplatek činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků [částka]. 10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.