5 C 273/2020-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jela dne [datum] v [údaj o čase] hodin linkou 6 pražské hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu. Tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní pověřenou osobou při kontrole shora uvedených linek a o tomto byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Podle § 18a odst. 2, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek PID a tarifu PID tak žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na zaplacení jízdného ve výši [částka] a přirážky k jízdnému ve výši [částka]. Splatnost jízdného i přirážky nastala dnem uložení povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je [obec a číslo]. Žalované byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř., tj. [datum]. Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování o, níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Současně se žalobou doručil soud žalované výzvu, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto má soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání a vycházel přitom pouze z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná jela dne [datum] linkou 6 pražské hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se osobě pověřené žalobkyní k dopravní kontrole neprokázala jízdním dokladem, a proto byla pověřenou osobou vyzvána k úhradě jízdného, které dle tarifu činí [částka], a přirážky k jízdnému, která dle smluvních přepravních podmínek činí [částka]. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně jako provozovatel městské hromadné dopravy v [obec] má vůči žalované nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná nastoupila do vozidla žalobkyně bez platného jízdního dokladu, a to dle ustanovením § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaná vstoupila do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí [částka], což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 5. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Splatnost jízdného i přirážky k jízdnému nastala dnem uskutečnění přepravy, a proto ode dne následujícího byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že odeslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen AT), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši [částka]. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.