5 C 287/2020-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě převzala žalovaná finanční hotovost [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 20,5 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka připadla na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] [právnická osoba] proto zbývající část dlužné částky zesplatnila. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce původní věřitelka zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, když si nechala doložit výměr podpory a doklady SIPO o výdajích žalované, což vyplývá ze zákaznické karty ze dne [datum], kterou navrhla k důkazu. Dále předchozí věřitelka ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. 3. Žalovaná uvedla, že s dlužnou částkou nesouhlasí, a to zejména s dlužným poplatkem ve výši [částka]. Dále žalovaná uvedla, že není schopna dlužnou částku uhradit jednorázově, neboť je dlouhodobě v tíživé finanční situaci. Pobírá sociální dávky, a to příspěvek na bydlení ve výši [částka] a příspěvek na živobytí ve výši [částka]. Požádala proto o splátky ve výši [částka] měsíčně. 4. Žalobkyně i žalovaná se z jednání omluvily, nepožádaly však o odročení, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně na výzvu soudu doložila pouze Zákaznickou kartu (č.l. 35 spisu), ze které vyplývá, že žalovaná je vdaná, má jedno nezaopatřené dítě a je nezaměstnaná. Přesto je v zákaznické kartě uvedeno, že„ čistá měsíční mzda“ žadatele činí [částka], že žalovaná platí nájemné a inkaso ve výši [částka], na telefon [částka] a má další neupřesněné výdaje ve výši [částka] měsíčně. Údajná„ čistá měsíční mzda“ žalované byla ověřena z výměr podpory, výdaje byly ověřeny z dokladů SIPO. Žalobkyně však nedoložila, jaký měla žalobkyně skutečný příjem v době poskytnutí zápůjčky, jaké dávky od státu pobírala. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla v době poskytnutí zápůjčky nezaměstnaná, a jejím jediným příjmem byly sociální dávky (tedy zřejmě dávky v hmotné nouzi), které samy o sobě mají sloužit pouze ke krytí základních životních potřeb, nemohla se původní věřitelka objektivně domnívat, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům a zápůjčku pravidelně splácet. Navíc původní věřitelka nezkoumala důsledně výši pravidelných výdajů žalované, když se spokojila pouze s doklady SIPO. 6. Soud má za prokázané, že [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka], což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaná se zavázala zaplatit původní [právnická osoba] celkovou částku [částka] v pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná zaplatila [právnická osoba] částku [částka] (viz přehled splátek k datu [datum]). 7. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz oznámení o postoupení pohledávky). Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno doporučeně žalované dne [datum] (viz podací lístek), tudíž do dvou pracovních dnů se oznámení o postoupení pohledávek, obsahující výzvu k plnění do deseti dnů, dostalo do dispozice žalované. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku do [datum]. 8. Z dokladů doložených žalovanou vyplývá, že jejím jediným příjmem jsou dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí ve výši [částka] a doplatek na bydlení ve výši cca [částka]. 9. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 11. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala důsledně schopnost žalované zápůjčku splácet, přesto původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce celkovou částku [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. V době poskytnutí zápůjčky byla žalovaná nezaměstnaná a jejím jediným příjmem byly sociální dávky, jejichž výše nebyla žalobkyní nijak doložena. Přesto se původní věřitelka domnívala, že žalovaná bude schopna splácet měsíčně částku cca [částka] a žalované zápůjčku poskytla. Žalovaná však zápůjčku řádně nesplácela, když dosud uhradila pouze částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původní věřitelkou na žalobkyni. <i>12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o zápůjčce a zápůjčku splácet. Původní věřitelka objektivně nemohla mít za to, že žalovaná bude schopna zápůjčku splácet, neboť žalovaná byla v době poskytnutí zápůjčky nezaměstnaná a jejím jediným příjmem byly sociální dávky. Pokud původní věřitelka i za této situace zápůjčku žalované poskytla, aniž se blíže zabývala strukturou pravidelných výdajů žalované, jednalo se na straně původní věřitelky o hrubou nedbalost. Sou