16 C 115/2022-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a úhrady vzniklých nákladů řízení ve výši 3 304 Kč. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a.s., [IČO], s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa] uzavřeli smlouvu o poskytnutí zápůjčky [číslo] na základě které byly poskytnuty žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, kdy částka byla zaslána žalovanému na bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté finance vrátit, takto však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 3. 2018 a žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 4. 12. 2020. Na tuto žalovaný nereagoval. Žalobce požaduje po žalovaném dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 12. 5. 2022 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 100596/2022-7, který byl usnesením ze dne 30. 6. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 3. 8. 2022, č.j. 16 C 115/2022-20 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. 5. Žalovaný požádal právního předchůdce žalobce o půjčku, kdy tato žádost byla e-mailem akceptována (viz e-mailová komunikace na č.l. 12 spisu). V mailu pak byly shrnuty osobní a kontaktní údaje žalovaného a jeho příjem. Na základě schválené zápůjčky byla žalovanému zaslána částka 1 000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu (viz č.l. 14) dále vyplývá, že odesílatelem byla [právnická osoba] a.s. a jednalo se o produkt [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], zaúčtovaná dne 27. 12. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek (viz č.l. 14) byla pohledávka za žalovaného postoupena na žalobce. Dne 4. 12. 2020 byla žalovanému zaslána doporučeně předžalobní upomínka, ve které byla pohledávka specifikována, kdy finanční prostředky měly být splaceny do 21. 1. 2018 (viz upomínka na č.l. 15 a poštovní podací arch na č.l. 16). <i>6. Podle ustanovení § 2991 z. č. 89/212 Sb. občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 8. Právní předchůdce žalobce na základě smluvního ujednání poskytl žalovanému částku 1 000 Kč, přičemž tuto skutečnost prokázal. Neprokázal však platnost smluvního ujednání a vznik závazku, ačkoli nese povinnost tvrzení a povinnost důkazní v této věci. Původní věřitelka tedy poskytla žalovanému bezhotovostně částku 1 000 Kč, kterou žalovaný neuhradil, přičemž soud vycházel z tvrzení žalobce, který žalovaný nijak nerozporoval. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ, a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka postoupena, částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 9. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u Okresního soudu v Kroměříži např. ve věci vedené pod sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo]) a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, tj. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.