16 C 213/2021-60 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 5. 2020 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 7 769,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách min ve výši minimálně 5 % čerpaného úvěru. Nedílnou součástí byly produktové podmínky. Žalovaná svou povinnost neplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka prohlásila úvěr za splatný dopisem ze dne 30. 4. 2019. Žalovaná tak dluží žalobci na jistině částku 8 644,18 Kč, smluvní úrok z dlužné částky ve výši 1 082,62 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 875,66 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 ve výši 662,03 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,68 % p.a. z částky 8 644,18 Kč od 26. [číslo] do zaplacení. 2. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. 3. Ve věci byl Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 29. 10. 2020 vydán ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 116026/2020-6, který byl usnesením ze dne 27. 11. 2020 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 3. 5. 2021, č.j. 68 C 1300/2020 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži jako soudu místně příslušnému. Usnesením ze dne 26. 10. 2021, č.j. 16 C 213/2021 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu. Současně byla žalované zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 5. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty [číslo] (č.l. 45), dispozice ke smlouvě (č.l. 46), výpis ke kreditní kartě (č.l. 47), upomínka (č.l. 48), oznámení o postoupení pohledávky (č.l. 49), poštovní podací arch (č.l. 50), výzva k úhradě dluhu (č.l. 51) s poštovním podacím archem (č.l. 52). 6. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 7. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 10 000 Kč, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být spláceny dle dohodnutých podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 8. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Původní věřitelka [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 8 644,18 Kč, a to z poskytnutého úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, na základě smlouvy o úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vracet vyčerpané finanční prostředky dle sjednaných podmínek v měsíčních splátkách. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaná na dlužnou částku dosud ničeho neuhradila. 10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v celém rozsahu vyhověl, přičemž věc právně posoudil ve smyslu ustanovení § 2395 z.č. 89/2012 Sb. a co se týká příslušenství dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění. 12. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 13. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, tj. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč 14. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.