16 C 226/2021-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 2. 11. 2021. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce po žalovaném domáhal uhrazení shora uvedené částky a úhrady vzniklých nákladů řízení ve výši 5 119 Kč. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 10. 9. 2019 smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobce také žalovanému zapůjčil přijímací zařízení, a to Modem Compal [anonymizována dvě slova] WIFI [anonymizována dvě slova]), což žalovaný ztvrdil svým podpisem. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když nehradil řádně a včas za poskytnuté služby elektronických komunikací a proto došlo k odstoupení od smlouvy ze dne 9. 3. 2020. Dle VOP pak žalovaný musel do [číslo] dnů od data ukončení smlouvy vrátit poskytnuté zařízení pod podmínkou sankce. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil žalobkyni jedno zapůjčené zařízení, byla mu vyúčtována smluvní pokuta v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2021, avšak bezvýsledně. 2. Dne 11. 11. 2021 soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, a to usnesením č. j. 16 C 226/2021-39 zaslaným na trvalou adresu žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 3. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, a proto jí vyhověl co do nárokovaných částek s příslušenstvím, přičemž věc právně posoudil podle zák. č. 127/2005 Sb. zákon o elektronických komunikacích a co se týká příslušenství dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění. 5. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 6. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o.s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. 7. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 8. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 9. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.