17 C 10/2022-21 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 10. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 19. 12. 2019. Žalovaný tak byl povinen hradit příslušný televizní poplatek. Žalovaný své povinnosti nedostál, příslušný poplatek v měsíční výši 135 Kč neuhradil za období od ledna 2020 do prosince 2020 včetně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, k jejímu zaplacení nedošlo. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný se v prosinci roku 2019 přihlásil jako poplatník televizních poplatků, a to s adresou [adresa žalovaného]. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 byl žalovaný Českou poštou, s. p. informován o výši dlužné částky vůči žalobkyni, byl vyzván k její úhradě a rovněž upozorněn na její možné soudní vymáhání. Zásilka byla podána k poštovní přepravě k doručení žalovanému, s adresou [adresa]. Výše zákonných úroků z prodlení celkem činí 190,49 Kč, když zákonný úrok z prodlení žalobkyně vypočítala z každé dlužné splátky ode dne prodlení (od 16. dne v příslušném kalendářním měsíci) do 27. 10. 2021. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 5 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 8. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Právní posouzení věci: 13. Žalovaný jakožto vlastník televizního přijímače splnil svou zákonnou povinnost danou zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích, § 3 odst. 2, a přihlásil se jako poplatník televizního poplatku. V souladu s tímto byl žalovaný povinen hradit měsíční poplatek ve výši 135 Kč dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který byl splatný vždy k 15. dni v měsíci dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. V období od ledna roku 2020 až do prosince roku 2020 včetně však žalovaný svou povinnost hradit příslušný poplatek nesplnil, a to ani k výzvě. Žalovaný tak celkem žalobkyni dluží 1 620 Kč (135 Kč x 12 měsíců). Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek od data prodlení s každou jednotlivou částkou do data 27. 10. 2021, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za 1 úkon po 100 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkon spočívající v návrhu ve věci samé. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně nebyla žalobkyni přiznána, neboť soud tuto nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn./č. j. I. ÚS 3344/12-1 Ústavní soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, ta disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. 15. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.