17 C 201/2022-26 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 20. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 28 008,27 Kč s příslušenstvím, náhradů za uplatnění pohledávky a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 31. 7. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o prodeji, jejímž předmětem byla vzájemná úprava práv a povinností při dodávkách a prodeji zboží, tj. alkoholických a nealkoholických nápojů. Na základě objednávky žalované ze dne 4. 6. 2021 dodala žalobkyně do provozovny žalované dne 8. 6. 2021 objednané zboží, a po předání a převzetí zboží vyhotovila daňový doklad na částku 9 884 Kč, splatný téhož dne. Na základě objednávky žalované ze dne 29. 9. 2021 dodala žalobkyně do provozovny žalované dne 1. 10. 2021 objednané zboží, a po předání a převzetí zboží vyhotovila daňový doklad na částku 53 105,83 Kč, splatný 8. 10. 2021. Na základě opravného daňového dokladu ze dne 1. 10. 2021 započítala žalobkyně na pohledávku za žalovanou částku 11 385,59 Kč, a to z důvodu dobropisování smluvního bonusu z vystavených faktur. Na základě opravného daňového dokladu ze dne 26. 10. 2021 započítala žalobkyně na pohledávku za žalovanou částku 23 595,97 Kč, a to z důvodu vrácení odebraného zboží. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě a společně s tím ji poučil, že je ve vyjádření povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu, uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé rozsudkem pro uznání. Pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinna před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod jí v tom brání. Jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). 3. Žalované bylo usnesení specifikované v odstavci 2. tohoto rozsudku doručeno fikcí do datové schránky dne 12. 9. 2022 (náhradní doručení do datové schránky). Žalovaná však na výzvu soudu nikterak nereagovala. 4. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 5. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 6. Podle § 114b odst. 3 a 4 o. s. ř., usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 7. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odstavec 3) musí být poučen. 8. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 9. Třicetidenní lhůta k podání písemného vyjádření ze strany žalované uplynula dnem 12. 10. 2022 (poslední den lhůty). Ačkoliv byla žalovaná řádně poučena, nereagovala včas a řádně na výzvu soudu a k žalobě se ve třicetidenní lhůtě ode dne doručení usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (ani později) písemně nevyjádřila. Pokud žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila bez vážného důvodu svoji povinnost se ve věci samé písemně vyjádřit a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (tzv. fikce uznání). 10. Jelikož se má za to, že žalovaná nárok žalobkyně uznala a současně nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o nároku žalobkyně, aniž ve věci nařídil jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. 11. Účastníci řízení uzavřeli v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvy, na základě kterých se žalobkyně zavázala žalované dodat jí objednané zboží, což i učinila. Žalovaná byla povinna uhradit kupní cenu řádně a včas, svou povinnost však dosud nesplnila. Žalobkyně má tak nárok i na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti (v souladu s vystavenými opravnými daňovými doklady), v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud návrhu vyhověl i pro náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, neboť se v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli (došlo k uplatnění dvou pohledávek). 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 121 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 5 650 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu za dva úkony právní služby po 2 260 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) a jeden úkon právní služby po 1 130 Kč dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 1 375,50 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 9 046,50 Kč. 13. Náklady řízení je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.