18 C 41/2022-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 8. 10. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. 2. Dle tvrzení žalobkyně tato (původně jako [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zapsaná v OR vedeném KS v [obec], oddíl C, vložka [číslo], která se sloučila s [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v OR vedeném KS v [obec], oddíl C, vložka [číslo], jako nástupnickou společností, která následně přešla na [právnická osoba] (dříve [anonymizováno] [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsaná v OR vedeném MS v [obec], oddíl C, vložka [číslo]) uzavřela s žalovanou dne 13. 8. 2020 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Ve smlouvě si strany sjednaly, že žalobkyně bude žalované poskytovat televizní vysílání prostřednictvím internetu. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, byla stranami sjednána povinnost uživatele vrátit zapůjčené technické zařízení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy a pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost uživatele uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit každý jednotlivý set-top [anonymizována dvě slova]. Dohodnuté služby byly žalobkyní žalované řádně poskytnuty, ve sjednaném termínu a sjednaném rozsahu. Následně došlo dne 31. 1. 2021 k ukončení smlouvy, přičemž žalovaná tedy dle výše zmíněných povinností měla do 10 dnů vrátit zapůjčené technické zařízení, a to konkrétně set-top [anonymizována dvě slova], sériové číslo [anonymizováno] a dále set-top box/CA [anonymizováno], sériové číslo [anonymizováno]. Protože však žalovaná ani jedno ze zapůjčených zařízení nevrátila, žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit každý z výše uvedených set-top boxů/CA [anonymizováno]. 3. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne 25. 6. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce k vrácení výše specifikovaných zapůjčených zařízení a k úhradě výše specifikovaných smluvních pokut, nicméně žalovaná do dnešního dne tyto povinnosti nesplnila, a to ani částečně. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 21. 4. 2022. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-22 spisu. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Při právním hodnocení soud dospěl k názoru, že je třeba projednávanou věc posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 občanského zákoníku pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 občanského zákoníku může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 9. Jak je zřejmé z listinných důkazů, žalovaná předmětnou Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] s žalobkyní uzavřela, kdy tato smlouva obsahovala mj. ustanovení pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, kdy žalovanou stíhá povinnost vrátit zapůjčené technické zařízení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy a pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit každý jednotlivý set-top box/CA Modul. V důsledku nevrácení zapůjčeného technického zařízení žalovanou pak vzniklo žalobkyni oprávnění na smluvní pokutu ve výši stanovené v uvedeném ustanovení smlouvy, tj. ve výši 2 x 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a dále set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno], celkem tedy v žalované výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud tyto povinnosti nesplnila, a to ani na základě výzvy k úhradě a předžalobní upomínky. 10. Smluvní pokuta přitom představuje peněžitou částku, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, i když porušením povinnosti věřiteli nevznikne škoda (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2730/2008). Vznik práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty je tedy vázán na porušení povinnosti, k níž se dlužník na základě smlouvy zavázal, v tomto případě na uhrazení dohodnuté ceny žalovaným žalobkyni. Ze zmíněného ujednání o smluvní pokutě pak jednoznačně vyplývá, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 33 Cdo 694/2011). 11. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku. 12. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 14. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 15. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.