18 C 75/2021-162 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobním návrhem na stanovení výživného rozvedenému manželovi ze dne 11. 3. 2021 doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži se žalobce domáhá z důvodů blíže uvedených v návrhu po žalované placení výživného rozvedenému manželovi ve výši 18 000 Kč měsíčně pro zajištění stejné životní úrovně a rovnosti v dostatku pro jeho osobu, a to zpětně od zahájení řízení o rozvodu manželství. Dle žalobce bylo manželství s žalovanou rozvedeno dne 3. 2. 2021 u Okresního soudu v Kroměříži, č. j. [číslo jednací], společné jmění manželů pak dosud nebylo vypořádáno. Jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši 10 974 Kč měsíčně, přičemž nevlastní žádný majetek kromě osobních věcí. Bydlí v nemovitosti žalované v jednom pokoji vybaveném svým nábytkem 30 let starým, některé soukromé věci pak má uloženy v dalších prostorách nemovitosti. Na bankovním účtu má pouze měsíčně obdrženou částku starobního důchodu. Žalobce dále uvedl, že je invalidní od 4. 10. 2021 s tenzí 1. stupně. Sám upozorňoval žalovanou, že rozvodem manželství ztratí svou stejnou životní úroveň a rovnost v dostatku, což bylo zajištěno institutem manželství, když o rozvod manželství zájem neměl a se samotným rozvodem manželství nijak nesouhlasil. Dle žalobce si žalovaná za trvání manželství zrekonstruovala svoji nemovitost a své další nemovitosti na úkor nynějšího stavu žalobce. 2. Podáním ze dne 6. 4. 2021 doručeným se k žalobě vyjádřila žalovaná s tím, že nárok uplatněný žalobcem neuznává a jeho požadavek považuje ze nedůvodný. Dle žalovaná bylo její manželství s žalobcem rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 3. 2021, přičemž návrh na rozvod manželství podala žalovaná z důvodu dlouholetých problémů v manželství, kdy se žalobce k ní dlouhodobě nechoval hezky, ponižoval ji a dlouhodobě ji psychicky deptal, přičemž byla nucena vyhledat pomoc psychologa. Žalobce s rozvodem manželství sice nejdříve nesouhlasil, nicméně jeho důvody pro zachování manželství byly ryze ekonomické. Je pravdou, že společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno. Žalobce dosud žije v domě ve výlučném vlastnictví žalované, kdy se ještě za trvání manželství v únoru 2020 odstěhoval ze společné ložnice do jednoho pokoje v domě a rozhodl se, že si bude sám také nakupovat potraviny. Nejdříve přispíval na platby energií, od listopadu 2020 již nepřispívá na žádné platby spojené s chodem domu. Žalobce má starobní důchod ve výši 10 974 Kč, kdy tuto částku má výlučně pro svou potřebu. V létě 2019 žalobce prodal svůj byt ve [obec] za částku 1 500 000 Kč, kterou si ponechal pro své potřeby, kdy měl mj. nakoupit investiční zlato (200 000 Kč), zlaté šperky (250 000 Kč) a část peněz darovat dceři (200 000 Kč). S ohledem k uvedenému je žalovaná přesvědčena, že majetkové poměry žalobce nejsou takové, aby odůvodňovaly přiznání vyživovací povinnosti. 3. Podáním ze dne 16. 4. 2021 se k podání žalované vyjádřil žalobce, kdy mj. uvedl, že v roce 2019 si objednal opravu svých zubů, ale od žalované měl zakázáno si částku okolo 400 000 Kč ze SJM použít, proto došlo i z této příčiny na prodej jeho bytu, přičemž dcera žalobce samozřejmě obdržela finance, které mu zbyly. Dle žalobce po prodeji jeho bytu žalovaná čekala, až získanou částku žalobce utratí a svůj majetek rozdá, neboť jej nebylo kam dát a až koncem roku 2020 se žalovaný dozvěděl o návrhu na rozvod manželství (žalovaná tak přišla s rozvodem manželství, až když získala jistotu, že nemá žalobce žádné finance kromě starobního důchodu k dispozici a rovněž ani nemá jít kam bydlet). Další tvrzení žalobce se pak týkala jeho zdravotního stavu a vypořádání společného jmění manželů. 4. Podáním ze dne 6. 5. 2021 se poté vyjádřila žalovaná s tím, že již podstatně dříve, než podala žalobu o rozvod manželství, po něm chtěla z důvodu jeho špatného chování vůči ní, aby ukončili společné soužití, aby se odstěhoval zpět do svého bytu v [obec]. Toto on odmítal a následně byt prodal s tím,„ aby ho nemohla vyhodit“. Tedy již před prodejem bytu žalobce věděl o problémech v manželském soužití, ale o nápravu se nesnažil. Žalované je známo, že pro prodej bytu žalobce uváděl více důvodů, např. potřeba finančních prostředků na úhradu zubních implantátů. Žalovaná dle svého sdělení již dlouhodobě cítila, že žalobce k ní nemá žádný kladný vztah, že pouze profituje na majetku, který získala ještě před uzavřením manželství (žalovaná takto nabyla nemovitosti, kdy jednu z nich za trvání manželství prodala) a o jehož nabytí se on nijak nezasloužil. Sám žalobce se měl o ní vyjádřit tak, že je slepice, co nese zlatá vejce a on by byl hloupý, kdyby si je nevzal. Žalobkyně dále uvedla, že má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 34 000 Kč měsíčně a jednou ročně příjem z pronájmu pole ve výši 20 000 Kč, jiný příjem nemá. Stejně tak dle žalované žalobce záměrně zkresluje informace o svém zdravotním stavu. Má sice zdravotní potíže, nicméně v žádném případě nejsou takového charakteru, jak je popisuje, kdy je zcela soběstačný a je schopen se o sebe postarat. Žalobce denně sleduje televizi, čte si na internetu a také obrábí na soustruhu drobné komponenty na kolo. Žalobce se věnuje cyklistice. Před koronavirovou krizí se účastnil také cyklistických závodů, kdy se jedná o závody poměrně velké obtížnosti, které by měl problém zvládnout leckterý podstatně mladší člověk. Udržuje se v kondici, pravidelně běhá a posiluje. Své zdravotní potíže začal žalobce zveličovat poté, kdy mu žalovaná dala najevo, že má zájem o rozvod manželství. V té době také žalobce začal stupňovat své požadavky ohledně různých úsluh, dovozu léků, dopravy do zdravotnických zařízení, kdy ačkoliv zcela zjevně nebyl zdravotně jakkoliv omezen, toto si vynucoval také pod pohrůžkou trestního oznámení za neposkytnutí pomoci. Ze všech uvedených důvodů žalovaná nadále trvá na tom, že žalobcem uplatněný nárok na výživné rozvedeného manžela není důvodný. Žalobce se navíc domáhá doplacení částek na vyrovnání kulturní a hmotné úroveň tak, aby životní úroveň rozvedených manželů byla stejná. Pro tento požadavek však zde není již vůbec žádný právní důvod. Důvod k rozvodu manželství byl ten, že se žalobce k žalované dlouhodobě nechoval hezky a jeho chování ji dovedlo k tomu, že byla nucena vyhledat pomoc psychologa. Příčina rozvratu manželství tedy byla jednoznačně také na straně manžela a nejednalo se o případ, kdy je manželství rozvedeno za situace, kdy druhý z manželů se o rozvrat manželství převážně nezapříčinil ve smyslu § 762 odst. 1 občanského zákoníku Vedle toho žalobce není oprávněn žádat výživné zpětně od zahájení řízení o rozvodu manželství, dle § 922 občanského zákoníku je možné požadovat výživné až ode dne podání návrhu. Nárok na výživné však žalobci nevznikl ani v přiměřené výši ve smyslu § 760 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná má za to, že majetkové poměry žalobce neodůvodňují přiznání nároku na výživné. Jeho příjem je zajištěn starobním důchodem ve výši 10 974 Kč měsíčně, kdy tato výše byla stanovena z toho důvodu, že na vlastní žádost odešel do předčasného starobního důchodu. Rovněž žalobce prodal svůj byt za částku 1 500 000 Kč a žalovaná je přesvědčena, že ačkoliv tvrdí opak, stále disponuje finančními prostředky z prodeje bytu. Ve smyslu § 760 odst. 2 písmeno b) občanského zákoníku si žalobce mohl zajistit výživu řádným hospodařením se svým majetkem. Žalobce z prodeje bytu žádné prostředky ve prospěch SJM nikdy nevynaložil a veškeré peníze měl pro svou potřebu. 5. Následným podáním ze dne 25. 5. 2021 se k podání žalované vyjádřil žalobce, kdy úvodem se vyjádřil ohledně vypořádání SJM, přičemž dle žalobce se žalovaná chtěla obohatit na jeho úkor. Dále se dle žalobce žalovaná dobrovolně vzdala po vstupu do manželství částky za pronájem své hospody ve výši 15 000 Kč měsíčně, když tuto pronajímala před manželstvím dlouhodobě za 30 000 Kč měsíčně a předmětnou provozovnu pak převedla jako majetek před rozvodem manželství na svou dceru [jméno], aby zahladila finanční machinace s tímto majetkem za trvání manželství. Žalobce se poté vyjádřil ke svému současnému zdravotnímu stavu, kdy uzavřel, že již nemůže vykonávat ani činnosti spojené s údržbou nemovitosti žalované a domácnosti a trvá na poskytnutí od žalované finanční kompenzace v podobě výživného a srovnání životních, kulturních a společenských potřeb po rozvodu manželství, když dříve toto měl zaručeno institutem manželství a nyní si toto musí nechat případně zajistit za úplatu. Jedná se o každodenní nákupy, doprovod k lékaři, domácí práce, doprovod při sportovních a kulturních aktivitách a jiné činnosti, které institut manželství zabezpečoval. Závěrem žalobce uvedl, že za částku z prodeje vlastní nemovitosti si uhradil nápravu svých akutních zdravotních dlouhodobě neřešených problémů a zbytek částky využil na obnovu svého sportovního vybavení a zbytek financí věnoval své dceři pro její naléhavou finanční potřebu, když žalovaná sama jí nikdy neposkytla ničeho. 6. Poté se podáním ze dne 14. 6. 2021 opět vyjádřila žalovan