5 C 163/2022-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení 1 516 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 27. 6. 2013 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jel dne 11. 6. 2013 v 6:16 hodin linkou [číslo] městské hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného tak Dopravnímu podniku [právnická osoba] vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) jeho trvalé bydliště, tj. adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Žalovanému byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., tj. 12. 8. 2022. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Současně se žalobou doručil soud žalovanému výzvu, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto má soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání a vycházel přitom pouze z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný jel dne 11. 6. 2013 linkou 34 městské hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [právnická osoba] bez jízdního dokladu, a proto byl pověřenou osobou vyzván k úhradě jízdného ve výši 16 Kč a k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 1 516 Kč a zavázal se jej zaplatit do patnácti dnů, tj. do 26. 6. 2013. Pohledávka za žalovaným ve výši 1 516 Kč byla Dopravním podnikem [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na zaplacení jízdného ve výši 16 Kč, neboť žalovaný nastoupil do vozidla městské hromadné dopravy Dopravního podniku [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez jízdního dokladu, a to dle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi Dopravním podnikem [právnická osoba] jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného dopravním podnikem. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách ve výši 1 500 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Pohledávku za žalovaným postoupil Dopravní podnik [právnická osoba] na žalobkyni. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 5. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se zavázala zaplatit dlužnou částku 1 516 Kč do 26. 6. 2013, což však neučinil, a proto je ode dne 27. 6. 2013 v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni byly od tohoto data přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen AT), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby a náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.