5 C 28/2022-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 790 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 10. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně se s žalovaným ve smlouvě o úvěru zejména dohodla, že poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na přední straně smlouvy o úvěru, tedy celkem částku ve výši 30 000 Kč, uhradí žalovaný v pravidelných 20 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 4. 2020. Z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobkyně podala vůči žalovanému příslušnou žalobu k příslušnému soudu, přičemž ve věci byl [název soudu] vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 10. 2020. Pohledávka z tohoto exekučního titulu, tedy částka 26 296 Kč, byla uhrazena ke dni 23. 4. 2021. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 790 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 26 296 Kč od 18. 8. 2020 do 23. 4. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil jinou doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) adresu trvalého pobytu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla žalovanému doručena dne 28. 2. 2022 uložením, a to v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 věta druhá a třetí ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalovanému doručena výzva, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věc bez jednání, a proto soud rozhodl jen na podkladě listinných důkazů obsažených ve spisu, aniž nařizoval jednání, a to v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Z listinných důkazů obsažených ve spise byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 10. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to poté, co žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného (vyžádala si a vyhodnotila doklady o příjmech a výdajích žalovaného). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč za úrokovou sazbu 21,64 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto byl úvěr zesplatněn k datu 17. 8. 2020. Elektronickým platebním rozkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalovaný zavázán mimo jiné zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 26 296 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve výši 26 296 Kč uhradil ve splátkách, když dne 26. 1. 2021 uhradil 17 308,99 Kč, dne 1. 3. 2021 uhradil 3 291,43 Kč, dne 7. 4. 2021 uhradil 3 189,97 Kč a dne 23. 4. 2021 uhradil 2 505,61 Kč. V tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně úrokového navýšení splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta dle § 2048 o. z. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru. Takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl v prodlení s úhradou částky 26 296 Kč v období od 18. 8. 2020 do úplného zaplacení. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této částky za období od 18. 8. 2020 do úhrady jednotlivých splátek úvěru tak činí 4 790 Kč. Nárok žalobkyně je v souladu ustanovením § 2048 o. z. ve spojení s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně osvědčila, že zaslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení advokátem. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení advokátem za dobu do podání žaloby včetně vycházel soud z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen advokátní tarif), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna advokáta za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč, náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.