5 C 354/2021-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 671 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 Kč za období od 6. 2. 2021 do 21. 7. 2021. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s počátkem pojištění 2. 11. 2011 na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 160 Kč ročně. Pojištění zaniklo ke dni 15. 3. 2021, neboť žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 11. 2020 ani přes písemnou upomínku žalobkyně upozorňující na možný zánik pojištění. Dále žalobkyně požaduje poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 190 Kč a poplatek za odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 27. 12. 2021. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník podepsali dne 1. 11. 2011 Pojistnou smlouvu [číslo] o odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění dne 2. 11. 2011 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 160 Kč splatné ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 11. 2020 (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil). Následně pojištění zaniklo ke dni 15. 3. 2021. Za období od 2. 11. 2020 do 15. 3. 2021 činí dlužné pojistné 371 Kč. Účastníci si v sazebníku sjednali poplatek za upomínku k placení pojistného ve výši 300 Kč. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil tako: Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 24. 4. 2013, ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaný jako pojistník se zavázal platit pojistiteli pojistné, a to počínaje dnem 2. 11. 2011 na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 11. 2020. Následně pojištění zaniklo dle § 20 zákona č. 37/2004 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného za období od 2. 11. 2020 do 15. 3. 2021 v poměrné výši 371 Kč, jakož i poplatku za upomínku dle sazebníku ve výši 300 Kč, je v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 37/2004 Sb., a proto soud žalobě vyhověl. 5. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení již dne 3. 11. 2020. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 8,25 % ročně z částky 671 Kč pouze za období od 6. 2. 2021 do 21. 7. 2021, tedy ve výši 25 Kč, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Odměna advokáta, jakož i náhrada hotových výdajů, byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 7. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.