7 C 196/2022-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Účastníci byli v souladu s ust. § 115a o. s. ř. poučeni. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaný se nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Pravomoc soudu k rozhodování předmětného sporu je dána povahou nároku uplatňovaného žalobkyní, neboť se žalobkyně návrhem domáhá přiznání nároku na úhradu cen za služby poskytované žalovanému třetími osobami prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně, případně nároku na úhradu jiných cen, které nejsou Českým telekomunikačním úřadem (dále jen„ ČTÚ“) považovány za služby elektronických komunikací ve smyslu ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a rozhodování o nich tudíž náleží do kompetence obecných soudů, i když nároky žalobkyně vyplývající ze smluv o poskytování služeb elektronických komunikací obecně náleží dle současné právní úpravy do pravomoci ČTÚ. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 6. 2020 Účastnickou smlouvu [číslo] pro číslo [anonymizováno]. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 1 045,48 Kč cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 45,48 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, a to v následujícím členění dle jednotlivých vyúčtování služeb: Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 10. 2020, skládající se z: Pronájem zařízení Základ - [příjmení] internet ve výši 30 Kč. Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 11. 2020, skládající se z: Pronájem zařízení Základ - [příjmení] internet ve výši 15,48 Kč. Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 18. 1. 2022, skládající se z: Smluvní pokuta - Pronájem zařízení ve výši 1 000. Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, na výzvu však nereagoval. 4. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, na zaplacení dlužné částky má žalobkyně nárok dle shora citovaných smluvních ujednání, dále dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V důsledku prodlení tedy žalobkyni vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>6. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 7. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.