7 C 331/2021-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 43 544,20 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru dne 20. 10. 2020, [číslo]. V úvěrové smlouvě sjednán úvěrový rámec ve výši 42 000 Kč. Ze smlouvy žalovaný vyčerpal částku 55 505,01 Kč a na dluh zaplatil 16 543,20 Kč. Dne 10. 11. 2021 byl žalovanému doručen do vlastních rukou elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému žalovaný podal dne 11. 11. 2021 odpor. V písemném odporu žalovaný uznal výslovně svůj dluh s tím, že do prodlení se splácením se dostal z důvodu, že byl nezaměstnaný. T. č. již pracuje a dluh chce zaplatit. 2. Z uznání závazku ze dne 10. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Zároveň žalovaný požádal o splátky. Žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši 4 700 Kč s tím, že dostane-li se žalovaný do prodlení s jedinou splátkou, a to i částečně, stane se splatný celý zbytek dluhu. <i>3. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> 4. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vzniklý z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 10. 2020, a to v částce 43 544,20 Kč s příslušenstvím tak jak je specifikováno v písemném znění žaloby. Tímto vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaný tuto domněnku nevyvrátil. V době uznání dluh promlčen nebyl. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 920 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 742 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 544,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. <i>7. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 8. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 9. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 10. Odůvodnění rozsudku pro uznání je v souladu s ust. § 157 odst. 3 o. s. ř.