12 C 179/2023-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2023 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 8. 2020 elektřinu a zajišťovala související služby a žalovaná se zavázala cenu za dodanou elektřinu řádně a včas uhradit. Odběrné místo bylo na adrese [adresa] Cena za elektřinu v celkovém množství 10,88 MWh za období od 12. 5. 2021 do 9. 7. 2021 byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 47 301 Kč splatnou dne 8. 6. 2022. Na tuto fakturu nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 18 spisu bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná podepsaly tuto smlouvu dne 31. 8. 2020. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [adresa] (distribuční sazba D02d). Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby cenu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit zálohy ve výši 800 Kč měsíčně. 5. Z vyúčtování na č. l. 12 spisu vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za dodanou elektřinu v množství 10,88 MWh za období od 12. 5. 2021 do 9. 7. 2021 na částku 47 301 Kč a vyzvala žalovanou k její úhradě do 8. 6. 2022. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná na fakturu neuhradila ničeho. 6. Ostatní důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 7. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav: 8. Žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby cenu. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a dodala žalované ve shora uvedeném období elektřinu v množství 10,88 MWh. Cenu za elektřinu ve výši 47 301 Kč vyúčtovala žalobkyně fakturou. Žalovaná však fakturu ve lhůtě splatnosti a ani později neuhradila. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: 10. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona Smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované do shora uvedeného odběrného místa ve shora uvedeném období elektřinu, za což se žalovaná zavázala hradit cenu. Žalovaná však cenu za dodanou elektřinu v celkové výši 47 301 Kč za období od 12. 5. 2021 do 9. 7. 2021 dosud neuhradila. Nárok žalobkyně na úhradu ceny za elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona, a proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. 11. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná se dostala do prodlení, pokud neuhradila cenu za elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto jí bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradila žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně zaslala žalované předžalobní upomínku, a proto má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 893 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, dále 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Při stanovení odměny za právní zastoupení advokátem soud vycházel z ustanovení § 14b citované vyhlášky, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.