12 C 258/2022-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 10. 2022 domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného 1) tak, že žalovanému 1) bude uložena povinnost uzavřít s žalobkyní darovací smlouvu, kterou by žalovaný 1) daroval žalobkyni spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/3 k bytové jednotce [číslo] byt vymezený v budově [obec], [adresa] - bytový dům, postavený na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [obec], [adresa] - bytový dům, postavený na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro katastrální území Holešov, obec Holešov u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, a to se všemi součástmi a příslušenstvím. Téhož dne byla soudu doručena rovněž žaloba žalobkyně, kterou se domáhala shodného nahrazení projevu vůle vůči žalované 2). 2. Žalobkyně tvrdila, že usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 18. 5. 2000 v pozůstalostním řízení po zůstavitelce [celé jméno žalovaného] nabyly žalobkyně a oba žalovaní na základě schválené dědické dohody každý spoluvlastnický podíl 1/3 k uvedeným nemovitým věcem. [celé jméno žalovaného] za svého života darovala tyto nemovitosti žalobkyni, a to darovací smlouvou ze dne 13. 11. 1997. Za života dárkyně ovšem nedošlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně, coby obdarované, do katastru nemovitostí. Ačkoli návrh na vklad vlastnického práva za života dárkyně učiněn byl, bylo vkladové řízení zastaveno, když účastnice smlouvy ve stanovené lhůtě neodstranily nedostatky návrhu na vklad. Žalovaní v rámci dědického řízení nabyli spolu s právy i obligační závazky, tedy i závazek dokončit převod vlastnického práva k nemovitostem na žalobkyni. Součinnost ke splnění závazku z darovací smlouvy žalovaní neposkytli ani k předžalobní výzvě. 3. V rámci soudního jednání právní zástupce žalobkyně upřesnil, že žaloba byla podána vycházeje z předběžného názoru katastrálního úřadu, dle kterého darovací smlouva nemůže být zavkladována, neboť na straně dárce nevystupují žalovaní coby vlastníci nemovitosti, nýbrž zůstavitelka. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud spojil řízení vůči žalovanému 1) a žalované 2) ke společnému řízení. 5. Žalovaný 1) navrhl žalobu zamítnout, neboť s žalobou nesouhlasí a žalobní nárok neuznává. Učinil nesporným, že v dědickém řízení po zůstavitelce [celé jméno žalovaného] získal spoluvlastnický podíl 1/3 k uvedeným nemovitostem. V tomto dědickém řízení naopak nebyla uložena ani sjednána žádná obligační povinnost k převodu dědického podílu (spoluvlastnického podílu na zděděných nemovitostech). Žalovaný 1) neměl žádné povědomí o existenci darovací smlouvy z roku 1997, žalobkyně v rámci projednání dědictví po [celé jméno žalovaného] žádné okolnosti o její existenci neuvedla, naopak uzavřela dědickou smlouvu s ostatními dědici. Žalovaný 1) je již více než 20 let v dobré víře, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí, stal se legitimním vlastníkem na základě dědického titulu. Mimoto byly splněny podmínky vydržení vlastnického práva. V rámci soudního jednání vznesl námitku promlčení nároku. 6. Žalovaná 2) navrhla rovněž žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobkyně při projednávaní dědictví neuvedla a ani neuplatnila tvrzenou obligační povinnost. Nynější krok žalobkyně byl pro žalovanou 2) velkým překvapením, neboť byla více než 20 let přesvědčena, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu. Vznesla námitku promlčení tvrzeného nároku. V rámci soudního řízení dále vznesla námitku vydržení vlastnického práva a poukázala na skutečnost, že obligační povinnost tvrzená žalobkyní nebyla projednána v dědickém řízení. 7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 8. Mezi účastníky je nesporné, že v rámci dědického řízení po zůstavitelce [celé jméno žalovaného] nabyli každý z účastníků spoluvlastnický podíl 1/3 k předmětným nemovitým věcem. Uvedené je rovněž prokázáno usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ve kterém je mimo to určena obecná cena majetku zůstavitelky částkou 281 470 Kč a výše dluhů částkou 0 Kč. Z usnesení rovněž vyplývá, že byla schválena dědická dohoda, dle které žalobkyně nabyla bytové zařízení v hodnotě 2 000 Kč a každý z účastníků (dědiců) právě spoluvlastnický podíl 1/3 na předmětných nemovitostech. 9. Spoluvlastnické právo účastníků o podílu 1/3 pro každého k předmětným nemovitostem je prokázáno rovněž informací o jednotce z katastru nemovitostí. 10. Darovací smlouvou ze dne 13. 11. 1997 [celé jméno žalovaného] coby dárkyně darovala žalobkyni předmětné nemovité věci a žalobkyně tento dar přijala. Darovací smlouva neobsahuje žádné ujednání, které by zavazovalo smluvní strany k odstranění případných nedostatků smlouvy bránících vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. 11. Rozhodnutím Katastrálního úřadu v [obec] ze dne 22. 2. 1998 bylo zastaveno řízení o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí z darovací smlouvy ze dne 13. 11. 1997. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že katastrální úřad dne 21. 9. 1998 (pozn. správně mělo být nejspíše 21. 1. 1998) vyzval účastníky řízení k odstranění nedostatků návrhu na vklad darovací smlouvy. Jelikož lhůta k doplnění návrhu marně uplynula, bylo vkladové řízení zastaveno. 12. Podle § 628 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá. Podle odstavce 2 téhož ustanovení darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. 13. Podle § 133 odst. 2 obč. zák. převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 14. Podle § 579 odst. 1 obč. zák. smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. 15. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. 16. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 17. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka [celé jméno žalovaného] ještě za svého života uzavřela s žalobkyní darovací smlouvu k předmětným nemovitým věcem v souladu s § 628 obč. zák. Jelikož vlastnické právo žalobkyně k nemovitým věcem nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, nemohla žalobkyně v souladu s § 133 odst. 2 obč. zák. (po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku s § 1105 o. z.) nabýt vlastnické právo k nemovitostem na základě této darovací smlouvy. Zemřela-li dárkyně dříve, než byl podán návrh na vklad vlastnického práva z darovací smlouvy (návrh sice podán byl, avšak vkladové řízení bylo ještě za života dárkyně zastaveno), pak je třeba ztotožnit se s názorem žalobkyně, že závazek z darovací smlouvy nezanikl spolu se smrtí dárkyně, nýbrž v souladu s § 579 odst. 1 písm. a) obč. zák. přešel na dědice (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] publikovaný v databázi rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů či na beck-online). Žalobkyni proto nic nebrání v podání návrhu na vklad vlastnického práva na základě darovací smlouvy z 13. 11. 1997, přičemž účastníky vkladového řízení budou na straně dárkyně její právní nástupci, tj. její dědici, kteří jsou právním úkonem své právní předchůdkyně vázáni (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a tam citovanou judikaturu). 18. V nyní projednávané věci se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaných tak, aby žalovaní byli zavázáni uzavřít s žalobkyní nové darovací smlouvy, kterými by darovali své spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitým věcem dárkyni. Na tomto místě je třeba připomenout, že darovací smlouva je založena na principu dobrovolnosti, tj. spočívá v absenci právní povinnosti dárce k jejímu uzavření a rovněž v absenci právní povinnosti obdarovaného k jejímu přijetí. Pokud nebyla mezi stranami původní darovací smlouvy ujednána povinnost k odstranění případných nedostatků smlouvy bránících vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to uzavřením smlouvy nové, nelze žádnou ze smluvních stran k takovému postupu nutit. Proto ani nyní nelze vynucovat na žalovaných uzavření nových darovacích smluv, když jednak taková povinnost nevyplývá z žádného právního předpisu ani z původní darovací smlouvy, jednak k tomuto postupu není ani dán důvod (žalobkyně se může domáhat vkladu vlastnického práva na zákla