12 C 7/2023-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 18. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení smluvní pokuty za prodlení s vrácením knihovních jednotek za období prodlení od 21. 1. 2020 do 16. 1. 2023 ve výši 16 365 Kč. Tvrdila, že dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2001 Sb., knihovního zákona, je knihovnou, která poskytuje veřejné knihovnické a informační služby, v rámci kterých půjčuje mimo jiné knihy. Dne 1. 7. 2016 uzavřeli účastníci smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn si od žalobkyně půjčovat knihy. Dne 31. 1. 2017 uzavřeli účastníci smlouvu o výpůjčce na knihovní jednotky„ Jak nelze zabít město“ autor [jméno] [příjmení], signatura X [číslo],„ Sám proti moři“, autor [jméno] [příjmení], signatura [číslo],„ Staňte se kapitánem“, autor [jméno] [příjmení], signatura [číslo]. V čtenářské kartě se žalovaný zavázal dodržovat knihovní řád, ze kterého vyplývá, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] [spisová značka] v případě prodlení s vrácením výpůjčky. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost vydat žalované předmětné knihy a uhradit smluvní pokutu ode dne následujícího po dni uplynutí výpůjční lhůty do 20. 1. 2020 ve výši 15 780 Kč. Do dnešního dne žalovaný knihy žalobkyni nevydal. Žalovanému tudíž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za prodlení s vrácením knih za období od 21. 1. 2020 do 16. 1. 2023 ve výši 16 365 Kč (1 091 dnů prodlení x 3 knihy x 5 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení části smluvní pokuty dopisem ze dne 12. 10. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla spolu s výzvou k vyjádření se řádně doručena do datové schránky. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u účastníků předpokládal, že nemají žádné námitky. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 5. Podpisem čtenářské karty dne 1. 7. 2016 žalovaný stvrdil, že mezi ním a žalobkyní došlo k uzavření rámcové smlouvy o výpůjčce, že je žalovaný vázán čtenářským řádem a že došlo k uzavření dohody o sjednání smluvních pokut dle knihovního řádu. Z knihovního řádu vyplývá povinnost uživatele zaplatit smluvní pokutu ve výši stanovené ceníkem, a to v případě, že uživatel nevrátí výpůjčku ve stanovené době. Smluvní pokuta za jeden den prodlení s vrácením výpůjčky činí dle ceníku 5 Kč. Výpůjčka shora uvedených jednotek je doložena potvrzením o výpůjčce ze dne 31. 1. 2017, přičemž výpůjčky měly být vráceny do 3. 3. 2017. Výzvou ze dne 12. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného mimo jiné k zaplacení smluvní pokuty za prodlení s vrácením knih za období od 21. 1. 2020 do 12. 10. 2020 v částce 3 975 Kč, a to 31. 10. 2020. 6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo vydat žalobkyni shora popsané knižní jednotky a pro případ, že toto nebude možné, uhradit žalobkyni náhradu škody (v rozsudku blíže vyčíslenou), a dále zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 15 780 Kč spolu s úrokem z prodlení, a dále nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 300 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vycházel ze zjištění, že žalovaný se počínaje dnem 4. 3. 2017 dostal do prodlení s vrácením knih, přičemž koncové datum pro výpočet smluvní pokuty bylo 20. 1. 2020. 7. Podle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výš smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, kterým bylo v předmětné době nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je vesměs důvodná. Nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 16 365 Kč má oporu v ust. § 2048 o. z. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že u všech knihovních jednotek se žalovaný, v souladu s ustanoveními knihovního řádu, dostal do prodlení s vrácením knih dnem 4. 3. 2017, a že koncové datum prodlení pro výpočet smluvní pokuty uložené rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo [datum rozhodnutí]. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný výpůjčky dosud nevrátil. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že výpůjčky byly vráceny, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní. Žalobkyni proto i nadále přísluší nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to za období od 21. 1. 2020 do 16. 1. 2023. Počet dní prodlení pro výpočet smluvní pokuty je u každé knihy 1 091 dnů, přičemž pokuta za jeden den u každé z knih je 5 Kč. Pokuta za celou dobu prodlení u všech tří knihovních jednotek tak činí 16 365 Kč. 11. Nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení má oporu v ust. § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán co do částky 3 975 Kč od 1. 11. 2020, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeném ve výzvě ze dne 12. 10. 2020, co do částky 12 390 Kč ode dne 28. 3. 2023, tedy ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalovanému. Domáhala-li se žalobkyně úroku z prodlení z částky 12 390 Kč za dobu dřívější (od podání žaloby), byl její návrh částečně zamítnut, když žalovaný se s nárokem žalobkyně fakticky seznámil až okamžikem přeposlání žaloby, a pokud svůj dluh obratem neuhradil, dostal se do prodlení dnem následujícím. 12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni (neúspěch byl v ryze zanedbatelné části týkající se příslušenství) byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a dále náhrada nákladů řízení 300 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za podání žaloby. Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 300 Kč. 13. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.