16 C 2/2023-61 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení ve výši 19 697,80 Kč. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne 18. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 046,84 Kč, počínaje dnem 18. 3. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Žalobce svůj závazek splnil dne 18. 2. 2020, žalovaný však svou povinnost neslnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva vyplývajícího z produktových podmínek žalobce a prohlásil úvěr ke dni 20. 6. 2022 za splatný v celé výši. Žalovaný do dne podání žaloby úvěr nesplatil a žalobce tak požaduje i úroky z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k nápravě, avšak bezúspěšně. 2. Okresní soud v Kroměříži dne 30. 8. 2022 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 235083/2022-5, který byl usnesením ze dne 22. 12. 2022 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 17. 1. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření zaslána do datové schránky, kde byla dne 27. 1. 2023 doručena fikcí. Současně byla žalovanému doručena výzva, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání, a proto soud rozhodl jen na podkladě listinných důkazů obsažených ve spisu, aniž nařizoval jednání, a to v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 4. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 5. Z výpisu z OR na č.l. 13-14 bylo zjištěna právní subjektivita žalobce. Z výpisu z ŽR (č.l. 55) bylo zjištěno, že žalovaný je podnikající fyzickou osobou. Žalovaný s žalobcem uzavřeli dne 18. 2. 2020 smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] (viz smlouva na č.l. 15) ve znění všeobecných produktových podmínek (č.l. 16-18), produktových podmínek komerčního bankovnictví (č.l. 19-22) a sazebníku (č.l. 23-29). Z úrokového lístku (č.l. 30) byla zjištěna výše úroků. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu (č.l. 31-49), ze kterého bylo také zjištěno, že nesplacená jistina ke dni podání žaloby činila 65 014,72 Kč. Upomínkou ze dne 22. 6. 2022 byl žalovaný upozorněn na zesplatnění úvěru (č.l. 50). Výzvou k úhradě ze dne 1. 7. 2022 (č.l. 51-53) byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní řešení. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně. 6. Ze shora provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 7. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které umožnila žalobkyně žalovanému čerpat finanční prostředky 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté peněžní prostředky s úroky a poplatky ve splátkách dle smlouvy. Žalovaný však nedodržel podmínky smlouvy o úvěru, a proto žalobce smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k okamžitému splacení úvěru. 8. Soud věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>11. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> 12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: 13. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 100 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splácet a hradit poplatky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobce úvěr zesplatnil a požádal žalovaného o úhradu zůstatku úvěru. Nárok žalobce na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i dlužných kapitalizovaných úroků kapitalizovaných je v souladu se smlouvou, a tudíž i s ustanovením § 2395 občanského zákoníku. Úvěr nebyl dosud splacen, a proto má žalobce nárok na smluvní úroky z dlužné jistiny až do zaplacení. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 14. Žalobce má dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nárok žalobce je tedy i v tomto rozsahu v souladu se zákonem. 15. Žalobce byl ve sporu úspěšný, současně osvědčil, že vyzval žalovaného k plnění dluhu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení spočívají ve 3 úkonech právní služby á 4 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemní podání návrhu), ve 3 režijních paušálech á 300 Kč, 21% DPH a soudním poplatku ve výši 3 145 Kč. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.