16 C 38/2023-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 14. 11. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Ve svém návrhu žalobkyně tvrdila, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] se způsobem využití občanská vybavenost, vše v k.ú. [obec], [územní celek], na [list vlastnictví] zapsaném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, k.p. [obec]. Budova se nachází na adrese [adresa]. 2. Dne 1. 9. 2017 žalobkyně s žalovaným uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2019 s automatickou prolongací vždy o dva roky. Předmětem smlouvy se stal nájem nebytových prostor o celkové výměře 106,22 m2, nacházející se v 1. nadzemním podlaží budovy, který žalovaný převzal dne 1. 9. 2017 k užívání. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky nájmu. 3. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit řádně a včas nájemné ve výši 6 012 Kč měsíčně a paušální platby spojené s užíváním prostoru ve výši 7 241 Kč měsíčně plus DPH. Dne 22. 6. 2021 byla žalobkyni žalovaným zaslána výpověď smlouvy a nájemní vztah byl ukončen ke dni 31. 8. 2021. 4. Žalobkyně již předtím zaúčtovala kauci ve výši 44 318 Kč, a to ke dni 3. 8. 2022 na pohledávky znějící na nájemné za období od [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a zúčtovatelný paušál za období od [číslo], [číslo], [číslo] ve výši 1 551,22 Kč na zúčtovatelný paušál [číslo]. Zbývající částka ve výši 19 318 Kč byla žalobkyní ze dne 25. 5. 2022 započtena na pohledávku na nájemné za [číslo] a na zúčtovatelný paušál za [číslo] ve zbývající výši 8 176,40 Kč a za [číslo] ve výši 4 466,75 Kč. 5. Přestože byl nájem pronajatého prostoru ukončen výpovědí ke dni 31. 8. 2021, do dne podání žaloby nebyla žalobkyni uhrazena částka 21 663,34 Kč (jedná se o zúčtovatelný paušál za období od 1. 7. 2021 – 31. 7. 2021, splatný dne 15. 6. 2021, ve výši 9 727,62 Kč, na který zbývá uhradit 5 260,87 Kč, nájemné za období 1. 8. 2021 – 31. 8. 2021, splatný dne 15. 7. 2021, na který zbývá uhradit 6 674,85 Kč a zúčtovatelný paušál za období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021, splatný dne 15. 7. 2021, na který zbývá uhradit 9 727,62 Kč. 6. Dále si žalobkyně nárokuje smluvní pokutu spojenou se neplněním žalovaného, která ke dni 14. 11. 2022 činí 10 686,21 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 12. 10. 2022 předžalobní výzva. 7. Okresní soud v Kroměříži dne 2. 1. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 312656/2022-8, který byl usnesením ze dne 21. 2. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 27. 3. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 9. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 10. Z provedených listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. 11. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 1. 9. 2017 nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2019 s možností automatické prolongace (č.l. 13-15) ve znění všeobecných podmínek nájmu (č.l. 16-18). Předmětem nájmu byly nemovitosti – místnosti domu [adresa] na adrese [adresa], o výměře 106,22 m2. Žalovaný na základě předávacího protokolu (č.l. 19) předmětnou nemovitost přijal k užívání. V nájemní smlouvě byly dohodnuty platby nájemného jakožto i ostatních služeb (viz splátkový kalendář č.l. 23-24). Žalobce započetl na nehrazené platby žalobce kauci (viz zápočet pohledávek č.l. 20-22). Dopisem ze dne 31. 8. 2021 žalovaný vypověděl nájem nebytových prostor (viz výpověď na č.l. 25), kdy výpověď byla potvrzena e-mailem žalobce (č.l. 25v). Žalovaný byl dopisem vyzván k úhradě dlužných částek (č.l. 26-27) s podacím archem (č.l. 28-29), ve kterém byla specifikována dlužná částka spolu s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. 12. Podle ustanovení § [číslo] za užití § 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu nájmu nebytových prostor v souladu s ustanovením § [číslo] za užití § 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které žalobkyně jako pronajímatel přenechal k užívání žalovanému jako nájemci nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, k.p. [obec], na [list vlastnictví]. Žalovaný převzal nebytový prostor k užívání dne 1. 9. 2017. Žalovaný se zavázal hradit dohodnuté měsíční nájemné a služby. Žalovaný vypověděl nájemní smlouvu ke dni dopisem ze dne 22. 6. 2021 a ukončen ke dni 31. 8. 2021. Jelikož žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, byla kauce ve výši 44 318 Kč zaúčtována na dlužné částky. K úhradě zbylých dlužných částek představujících zúčtovatelný paušál, nájemné, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení byl žalovaný vyzýván písemně, avšak neúspěšně. 15. Na základě shora uvedeného soud seznal nárok žalobkyně jako oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 16. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, kdy sazba zákonného úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 18. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za jeden úkon právní služby dle § 7 činí odměna 2 420 Kč; sestává se z převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) s odměnou 2 420 Kč, sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) s odměnou 2 420 Kč a sepsání předžalobní upomínky (výzvy s právním rozborem věci) dle § 11 odst. 1 písm. h) s odměnou 2 420 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3x režijní paušál 300 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o.s.ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 294 Kč. 19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 20. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.