16 C 53/2023-132 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 2. 11. 2020 Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 4. 2020 mezi [právnická osoba] a. s. a společností [právnická osoba] a mezi žalobkyní a [právnická osoba] a. s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. [příjmení] uzavřela s žalovanou dne 13. 4. 2016 smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž s banka zavázala poskytnout žalované úvěr 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tento splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 20,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle ceníku za dohodnutých podmínek. Žalobkyně svou povinnost splnila, finanční prostředky poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení se splácením, když nehradila řádně a včas. Proto došlo ze strany banky ke dni 23. 3. 2020 k zesplatnění dluhu. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru 76 928,61 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 284,66 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení 1 361,29 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 333 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě se sedmidenní lhůtou splatnosti. Žalovaná však nereagovala, a proto se žalobkyně obrátila na soud. K výzvě soudu pak žalobkyně svou žalobu doplnila podáním ze dne 26. 4. 2023 (č.l. 73-119), kdy řádně dotvrdila a doložila posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. 2. Usnesením ze dne 4. 10. 2021, č.j. 71 C 30/2020-31, [název soudu] vyslovil ve věci místní nepříslušnost a věc byla dne 19. 4. 2023 postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži. 3. Usnesením ze dne 9. 5. 2023, č.j. 16 C 53/2023-121 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu. Současně byla žalované zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 6. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou, jejíž totožnost byla ověřena dle OP, dne 13. 4. 2016 na základě návrhu smlouvu o [příjmení] půjčce, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a to kontrolou veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, databázi MV ČR, byly porovnávány příjmy a výdaje žalované. Hodnocení bylo prováděno individuálně. Jak vyplývá z výpisu z účtu, žalovaná nesplácela řádně a včas, a proto došlo dne 23. 3. 2020 k prohlášení o okamžité splatnosti a žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávky byl závazek za žalovanou postoupen na [právnická osoba] a. s. a následně na žalobkyni. O tomto byla žalovaná uvědoměna dopisem ze dne 11. 8. 2020 a 19. 8. 2020 a vyzvána k úhradě. Žalované byla také zaslána předžalobní upomínka ze dne 21. 8. 2020. 7. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Původní věřitelka [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit řádně a včas v pravidelných splátkách dle dohodnutých podmínek. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto došlo k zesplatnění dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Stran tvrzení o úhradě žalované soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v celém rozsahu vyhověl, přičemž věc právně posoudil ve smyslu ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s § 2395 z.č. 89/2012 Sb. a co se týká příslušenství dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění. 11. Rozsudek byl vyhlášen dne 31. 5. 2023. Dne 8. 6. 2023 bylo soudu doručeno podání žalobkyně, v němž spolu s žalovanou navrhly, aby soud schválil jimi uzavření smír, ve kterém se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši jistiny 76 929,61 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 333 Kč, kapitalizovaný úrok do 14. 4. 2020 ve výši 4 284,66 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení do 14. 4. 2020 ve výši 1 361,29 Kč, spolu s smluvním úrokem ve výši 20,90 % p. a. z částky 76 928,61 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 76 928,61 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 17 552,80 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž usnesení o schválení smíru nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. 12. Soud nebyl informován a probíhajícím mimosoudním jednání žádnou ze stran a s ohledem na to, že v době doručení návrhu na schválení smíru již byl vynesen rozsudek, soud nemohl předložený smír schválit, a tedy ani vrátit poměrnou část soudního poplatku. Nic však nebrání účastníkům upravit si svá práva a povinnosti dle vlastního ujednání. 13. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 14. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, tj. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění), v náhradě hotových výdajů advokáta za tři úkony po 300 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 914 Kč Celkem náklady řízení činí 20 466,80 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.