16 C 56/2023-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1500 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení a úhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne 1. 6. 2022 použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách [anonymizováno], kdy se při přepravní kontrole neprokázal pověřené osobě platným jízdným dokladem. Žalovaný tímto porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu tak povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Výši přirážky činí 1 500 Kč a je v souladu s § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění nebo § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. v platném znění. Žalobce žalovanému zaslal prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu, avšak žalovaný do dne podání žaloby nijak nereagoval. 3. Okresní soud v Kroměříži dne 18. 1. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 10715/2023-10, který byl usnesením ze dne 30. 3. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 26. 4. 2023, č.j. 16 C 56/2023-23 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 5. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Žalovaný cestoval dne 1. 6. 2022 vozidlem městské hromadné dopravy žalobkyně bez jízdního dokladu, o čemž byl v 20:26 na lince [anonymizováno] a zastávce [anonymizováno] sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] byl pověřenou osobou vyzván k úhradě přirážky k jízdnému, která dle smluvních přepravních podmínek činí 1 500 Kč. Výzvou ze dne 14. 12. 2022 zaslanou doporučeně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 9. Žalobkyně jako provozovatel městské hromadné dopravy v [obec] má vůči žalovanému nárok na zaplacení přirážky k jízdnému, neboť žalovaný nastoupil do vozidla žalobkyně bez jízdního dokladu. Výše přirážky je v souladu s ustanovením § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. dle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Splatnost přirážky k jízdnému i jízdného nastala dnem uskutečnění přepravy, a proto ode dne následujícího byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 12. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. 13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 14. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 15. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.