ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2023:16.C.64.2023.3 Datum: 2023-06-07 Předmět: zaplacení 51 495,58 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 51 495,58 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/19)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení. Ve své žalobě žalobkyně tvrdila, že s žalovaným dne 29. 2. 2022 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve znění úvěrových podmínek. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné měnit výši sjednaného úvěrového rámce, který činil 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 50 000 Kč, na kterou uhradil 1 523 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila a požadovala okamžitou úhradu celého úvěru, a to výzvou ze dne 10. 10. 2022. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou však nereagoval.
2. Okresní soud v Kroměříži dne 28. 2. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 38659/2023-5, který byl usnesením ze dne 14. 4. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 12. 5. 2023, č.j. 16 C 64/2023-33 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba doručena na adresu shora a dále na adresu ve smlouvě. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Žalovanému byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10).
4. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise
5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
6. Žalovaný uzavřel dne 29. 5. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru – Úvěrová karta [anonymizováno] se společností [právnická osoba] s výší úvěrového rámce 50 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 27,88 %, RPSN 31,74 %, kdy celková částka splatná spotřebitelem činila 57 551 Kč a výše minimální měsíční splátky byla 1 523 Kč. Termín splatnosti byla vždy k 20. dni v měsíci předem. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto pojištění pro případ pracovní neschopnosti atp., byly dohodnuty následky nesplácení úvěru a zákonné informace (viz smlouva na č.l. 16-17). Výpis čerpání, splátek a úhrad pak osvědčuje tvrzení žalobkyně stran plnění ze strany žalovaného (viz výpis na č.l. 18). Součástí smluvního ujednání byly úvěrové podmínky (č.l. 19-22). Před poskytnutím úvěru žalobkyně prováděla posouzení úvěruschopnosti žalovaného (viz č.l. 23-25). Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 10. 10. 2022 (č.l. 26-27) zaslanou doporučeně byla dlužná částka prohlášena za splatnou. 4. 11. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 3. 11. 2022, a to doporučeně (č.l. 28-29).
7. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.
8. Ze shora provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
9. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec, v rámci kterého čerpal 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutí finanční prostředky a poplatky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však nedodržel podmínky smlouvy o úvěru, a proto žalobkyně dlužnou částku zesplatnila a vyzvala žalovaného okamžitému splacení úvěru.
10. Soud věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
<i>11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i>
<i>12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i>
<i>13. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i>
<i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,</i>
<i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo</i>
<i>c) smluvní pokutu.</i>
<i>Podle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i>
14. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:
15. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splácet a hradit poplatky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila, a požádala žalovaného o úhradu zůstatku úvěru. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i dlužných kapitalizovaných úroků je v souladu se smlouvou, a tudíž i s ustanovením § 2395 občanského zákoníku. Úvěr nebyl dosud splacen, a proto má žalobkyně nárok na smluvní úroky z dlužné jistiny až do zaplacení. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
16. Žalobkyně má dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nárok žalobkyně je tedy i v tomto rozsahu v souladu se zákonem.
17. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, současně osvědčila, že vyzvala žalovaného k plnění dluhu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení spočívají ve 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemní podání návrhu) á 3 180 Kč, ve 3 režijních paušálech á 300 Kč, 21% DPH a soudním poplatku ve výši 2 060 Kč.
18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.