16 C 74/2023-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 9. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že s žalovanou dne 2. 7. 2021 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Zahájením dodávky počalo dnem 19. 8. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. 2. Žalované byl dodáván plyn v období od 22. 3. 2022 do 31. 7. 2022, který jí byl vyúčtován fakturou [číslo] na částku 10 518 Kč splatnou dne 28. 8. 2022. [příjmení] plynu, resp. smlouva byla ukončena dne 31. 7. 2022 pro neplacení ze strany žalované, která uhradila pouze 3 500 Kč. Žalované byla zaslána výzva k plnění před podáním žaloby. 3. V průběhu řízení soud zjistil, že žalované bylo usnesením Krajského soudu [obec] ze dne 18. 2. 2020 povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční řízení se však vztahuje pouze na dluhy vzniklé do rozhodnutí o úpadku a jelikož pohledávka nárokovaná v tomto řízení vznikla až po rozhodnutí o úpadku, mohla být věc projednána. 4. Okresní soud v Kroměříži dne 28. 2. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 35783/2023-5, který byl usnesením ze dne 11. 4. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 17. 5. 2023 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. 5. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, nemá zřízenu datovou schránku, žaloba spolu s výzvami k vyjádření jí tak byla doručována na adresu trvalého pobytu a dále na adresu pro doručení uvedenou shora, kde si žalovaná zásilku dne 18. 5. 2023 vyzvedla do vlastních rukou. O žalobě tedy byla prokazatelně informována. Žalovaná byla mj. vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve lhůtě 10 dnů od doručení nevyjádří, bude mít soud za to, že se tímto postupem souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, a proto soud předpokládá její souhlas s rozhodnutím bez nařízeného jednání. S tímto postupem zároveň vyslovila souhlas i žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž nařizoval jednání. 6. Na základě provedených listinných důkazů, dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. 7. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 2. 7. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž podkladě se žalobkyně zavázala především dodávat žalované do sjednaného odběrného místa plyn. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby cenu stanovenou v cenících dodavatele a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Pokud šlo o platební podmínky, byla ve smlouvě stanovena měsíční výše záloh částkou 2 600 Kč pro produkt [anonymizována tři slova]. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost ze smlouvy řádně splnila a žalované v dotčeném období plyn dodávala. Naopak žalovaná neuhradila zcela vystavené vyúčtování za období od 22. 3. 2022 do 31. 7. 2022 a došlo k ukončení smlouvy. Soud při svém rozhodnutí vyšel z tvrzení žalobkyně ohledně toho, že na dané vyúčtování žalovaná uhradila toliko 3 500 Kč, což nebylo ze strany žalované nijak rozporováno ani vyvráceno. 8. Výše popsaný skutkový stav proto soud právně hodnotil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ občanský zákoník“) ve spojení s zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen jako„ energetický zákon“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 energetického zákona, jež má charakter smlouvy kupní podle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na tomto podkladě žalobkyně dodávala žalované plyn do smluveného odběrného místa a poskytovala další služby. Žalovaná se zavázala hradit cenu v souladu s platnými ceníky a rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuhradila vystavené vyúčtování řádně, včas a zcela, došlo k ukončení dodávky. Uplatněný nárok žalobkyně na platbu za dodaný plyn a poskytnuté související služby ve výši 7 018 Kč je na podkladě ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona oprávněný, a proto jej soud žalobkyni přiznal. 9. Z ustanovení § 1970 občanského zákoníku pak vyplývá nárok žalobkyně na uplatněné úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení, pokud neuhradila cenu za plyn, další služby ve lhůtě splatnosti stanovené ve vyúčtování, a proto jí bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradila žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. zaslala žalované tzv. předžalobní upomínku, kterou ho vyzvala k plnění (viz č.l. 18-19). Proto jí soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladu řízení. Výše odměny advokáta byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. 11. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč 12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.