17 C 187/2023-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 4. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 3 375 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaná splnila dne 30. 11. 2017. Žalovaná tak byla povinna hradit příslušný televizní poplatek. Žalovaná své povinnosti nedostála, příslušný poplatek v měsíční výši 135 Kč neuhradila za období od dubna 2020 do dubna 2022 včetně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, k jejímu zaplacení nedošlo. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná se v listopadu roku 2017 přihlásila jako poplatník televizních poplatků, adresu uvedla [ulice a číslo], [obec]. Dopisem ze dne 17. 1. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 3 994 Kč, a to za neuhrazení dlužných televizních poplatků. Žalovaná byla upozorněna, pakliže nebude dlužná částka uhrazena do 15 dnů od doručení upomínky, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dlužné částky. Součástí výzvy byl přehled nezaplacených předpisů od listopadu 2019 do dubna 2022, každý vždy ve výši 135 Kč (předmětem žaloby je období od dubna 2020 do dubna 2022). Zásilka byla žalované odeslána do datové schránky. Výše zákonných úroků z prodlení celkem činí 613,06 Kč, když zákonný úrok z prodlení žalobkyně vypočítala z každé dlužné splátky ode dne prodlení (od 16. dne v příslušném kalendářním měsíci) do 14. 4. 2023. Dle přehledu předpisů a plateb žalovaného je zřejmé, že v prodlení byla s úhradou poplatků i za jiné (předcházející) než žalované období. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 5 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 8. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Právní posouzení věci: 13. Žalovaná jakožto vlastník televizního přijímače splnila svou zákonnou povinnost danou zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích, § 3 odst. 2, a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku. V souladu s tímto byla žalovaná povinna hradit měsíční poplatek ve výši 135 Kč dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který byl splatný vždy k 15. dni v měsíci dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. V období od dubna roku 2020 až do dubna roku 2022 včetně však žalovaná svou povinnost hradit příslušný poplatek nesplnila, a to ani k výzvě. Žalovaná tak celkem žalobkyni dluží 3 375 Kč (135 Kč x 25 měsíců), když přijatá plnění v rámci mimořádných plateb byla dle tvrzení žalobkyně použita na úhradu dříve splatných poplatků. Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek od data prodlení s každou jednotlivou částkou do data 14. 4. 2023, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Soud žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za 1 úkon po 100 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkon spočívající v návrhu ve věci samé. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně nebyla žalobkyni přiznána, neboť soud tuto nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn./č. j. I. ÚS 3344/12-1 Ústavní soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, ta disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. 15. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.