17 C 8/2023-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 10. 12. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 1 525 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 23. 10. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že dne 22. 10. 2020 cestovala žalovaná ve voze tramvajové linky [číslo] veřejné hromadné dopravy, kterou provozuje žalobkyně. Při uskutečněné přepravní kontrole se však žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] Vedle základního jízdného ve výši 25 Kč je proto žalovaná povinna uhradit ještě přirážku ve výši 1 500 Kč. Žalované byla před podáním návrhu zaslána předžalobní upomínka. 2. Soud ve věci dne [datum] rozhodl elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], který byl žalované doručen do vlastních rukou dne 12. 1. 2023. Proti tomuto podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Uvedla v něm, že momentálně není schopna zaplatit celou částku najednou, a proto požádala o možnost splnit dluh formou splátek ve výši 500 Kč měsíčně. 3. Podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 4. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 5. Podle § 114b odst. 3 a 4 o. s. ř., usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odstavec 3) musí být poučen. 7. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. 8. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 9. Žalovaná byla v rámci elektronického platebního rozkazu poučena, aby v případě, kdy podá odpor, tento řádně odůvodnila, tedy aby pokud nárok neuznává, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojila, příp. označila, důkazy. Žalovaná však v podaném odporu, ani v třicetidenní lhůtě k podání písemného vyjádření, která uplynula dnem 27. 2. 2023, neuvedla, že by nárok žalobkyně neuznávala, naopak je z podání patrno, že žalovaná o svém dluhu ví. Žalovaná v uvedeném podání konstatovala toliko to, že není schopná splnit dluh najednou, nýbrž ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. 10. Takto koncipované podání není řádným kvalifikovaným vyjádřením a nezbavuje to žalovanou povinnosti uhradit dlužnou částku. Uvedené může být podkladem pro případnou dohodu mezi účastnicemi řízení např. o splátkách. Soud proto žalované zaslal k vyplnění Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen„ Prohlášení“) ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že v případě, že tak žalovaná neučiní, nebude k její žádosti o splátkový kalendář přihlíženo. Žalovaná [příjmení] v uvedené lhůtě nevyplnila, ani soudu nezaslala jakékoli jiné sdělení. 11. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila bez vážného důvodu svoji povinnost se ve věci samé kvalifikovaně písemně vyjádřit a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (tzv. fikce uznání). 12. Jelikož se má za to, že žalovaná nárok žalobkyně uznala a současně nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o nároku žalobkyně, aniž ve věci nařídil jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. 13. Dne 22. 10. 2020 cestovala žalovaná prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní. Došlo tak k uzavření smlouvy o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. o. z., vyhlášky č. 175/2000 Sb. a zákona č. 111/1994 Sb., resp. zákona [číslo] Sb. Žalovaná nicméně porušila svou smluvní povinnost tím, že neuhradila jízdné dle stanoveného tarifu, a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná je proto povinna zaplatit přirážku k jízdnému a jízdné. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná soudu nezaslal zpět vyplněné Prohlášení, nebylo rozhodnuto o možnosti uhradit dlužnou částku ve splátkách. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. 16. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], když se jedná rovněž o závazky vzniklé ze smlouvy o přepravě a v návrhu tak dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů. 17. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.