18 C 19/2023-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 13. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 2 350 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. V návrhu žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které jí vznikl závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalované elektřinu za cenu 2 350 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou č. [anonymizováno] ze dne 21. 7. 2022, splatnou dne 4. 8. 2022, kdy žalovaná na tuto částku dosud ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2022. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 18. 4. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-15 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tato smlouva má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované elektřinu, za což se žalovaná zavázala hradit cenu dle platných ceníků. Žalované byla za spotřebovanou elektřinu vystavena výše uvedená faktura, jejímž neuhrazením vznikl žalované dluh v celkové výši 2 350 Kč. 7. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu a je v souladu s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. i v souladu s § 2079 občanského zákoníku, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 8. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy celkem 1 300 Kč. 9. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 11. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.