19 C 141/2022-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 31. 5. 2021 účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník tarifů. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran (speciální čísla s navýšenou sazbou). Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby řádně platit. Dle vyúčtování [číslo] splatného dne 16. 11. 2021 byla žalované doúčtována sleva k zařízení, která byla žalované původně poskytnuta v souladu s kupní, resp. účastnickou smlouvou. Tato byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy, uzavřené na 24 měsíců, s tím, že tato podmínka ze strany žalované dodržena nebyla. V souladu s účastnickou smlouvou tak byla žalovaná povinna poskytnutou slevu žalobkyni vrátit. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 22. 8. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 29. 11. 2022, č. j. 19 C 141/2022-26 žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně se vyjádřila, že s tímto postupem souhlasí již v žalobním návrhu, žalovaná se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud z doložených listin zjistil následující skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne 31. 5. 2021 účastnickou smlouvu [číslo] označenou také jako zákaznická smlouva [číslo] číslo objednávky O [číslo], a to pro telefonní [číslo] na dobu určitou - 24 měsíců. Předmětem smlouvy bylo zajišťování služeb elektronických komunikací žalobkyní pro žalovanou. Součástí smlouvy byla také smluvní ujednání ke kupní smlouvě s poskytnutím podmíněné slevy na koupi koncového zařízení [anonymizována tři slova], avšak pouze při dodržení smluvních podmínek této smlouvy. V případě jejich nedodržení se žalovaná zavázala poskytnutou slevu ve výši 2 000 Kč vrátit. Žalovaná však smluvní podmínky nedodržela, své závazky neplnila, proto byla smlouva ze strany žalobkyně dne 26. 8. 2021 vypovězena. Následně byla vrubopisem [číslo] ze dne 2. 11. 2021 vyúčtována poskytnutá sleva ve výši 2 000 Kč, s datem splatnosti dne 16. 11. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. 5. Soud věc posoudil v souladu s ustanoveními zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a dle ustanovení § 2079 a násl zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takovýmto způsobem: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 31. 5. 2021 účastnickou smlouvu, na základě které poskytla žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. V návaznosti na tuto smlouvy uzavřela žalobkyně se žalovanou taktéž kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zařízení typu [anonymizována tři slova], na jehož pořízení dostala v souladu se smluvními podmínkami účastnické smlouvy podmíněnou slevu ve výši 2 000 Kč. Žalovaná však svým závazkům vyplývajícím z účastnické smlouvy nedostála, kdy tato byla ze strany žalobkyně vypovězena, a žalobkyni tak vznikl v souladu se smluvními podmínkami nárok na vrácení podmíněné slevy. Tuto částku však žalovaná neuhradila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy, žaloba je tedy důvodná. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je tak odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě byla žalující obchodní společnost s návrhem zcela úspěšná, její náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 1 489 Kč.